Loupak.cz - Vtipy

Vejde turista v San Francisku do obchodu se zvířaty a prohlíží si opice.
Vtom vejde jiný zákazník, jde rovnou k prodavači a říká: "Prosím jednu opici typu C++."
Prodavač mu ji podá, chlap zaplatí 5000 dolaru a odejde.
Překvapený turista se ptá: "Prosím vás, co to bylo za opici, že byla tak drahá?"
"No, víte, ona dokáže programovat v C++, bez chyb, efektivně, úhledný kód. Velmi dobrá investice."
"A tamty opice?"
"Ty stojí 10 000 dolarů, ale umí programovat v C++, v Javě a v PHP."
"Proboha, a tam máte opici za 50 000! Co dokáže ta?"
"No, abych řekl pravdu, jestě jsem ji neviděl nic dělat, ale ostatní opice ji oslovují "project manager."

Starý pán ovdověl, a aby mu nebylo smutno, rozhodl se, že si koupí ve městě kanárka. Pán byl v mládí operní pěvec a šlo mu tedy o to, aby byl papoušek zpěvák. Prodavač se dušoval, že takového zpěváka v obchodě ještě nikdy neměl a děda spokojeně odešel. Za dva dny byl s kanárkem zpátky.
„Copak? Nezpívá?” podivil se prodavač.
„Vždyť ten pták kulhá!” namítl starý pán.
„Prosím vás, a co vlastně chcete, zpěváka nebo tanečníka?”

Pokud koupíte mluvícího papouška, bude mluvit sprostě.

Ředitel zoo se zlobí na opilého zaměstnance: „Jo, máte tady dělat zřízence, ale to ještě, člověče, neznamená, že se zřídíte jako zvíře!”

Dva chlapci se vydali objevovat krásy přírody. Po chvíli jeden zasněně řekne: „Slyšíš toho skřivánka, jak krásně zpívá?”
„Jo, slyším,” odvětí druhý hoch, „ale raději mi ho pomoz vyprostit z toho trní!”

Pan a paní Vodičkovi byli starší pán, děti jim odrostly, a tak se rozhodli, že si pořídí psa. Protože si nevěděli rady s výběrem, zašli za jedním známým, o kterém slyšeli, že je velkým znalcem psů.
„Ano, psi jsou opravdu mojí doménou,” přiznal skromně známý.
„Výborně,” zaradoval se Vodička, „vy nám určitě pomůžete, pořád se se ženou nemůžeme shodnout na rase. Já bych si přál německého ovčáka, ale tady manželka si už vyhlídla toho čivavu. Co byste nám více doporučil?”
„Tak tady není nad čím váhat,” odpověděl známý, „rozhodně bych dal přednost tomu vlčákovi. Čivava má sice jemnější maso, ale když ji uvaříte, zbyde vám z ní jen kost a kůže...”

Jdou dvě myšky pralesem, když vtom nad sebou uvidí netopýra. Jedna z nich uvažuje: „Až budu velká, taky se dám k letectvu.”

„Až budeme mít zase mladé, musíme něco udělat s jejich výchovou,” předsevzala si máma husa. „Takhle to dál nejde - polovina jich je v kuchyni pečených vařených!”

Víte, jak chytit divokého koně?
Koupíte si příručku „Jak chytit divokého koně” a postupujete podle ní.
A víte, jak chytit zebru?
Honíte ji kolem gumovníku tak dlouho, až si vygumuje pruhy a pak postupujete podle příručky „Jak chytit divokého koně”.

Plave si takhle kapr v medu a říká: „Tak to je hustý.”