Loupak.cz - Vtipy

Lední medvěd je ve vodě a z kry ho sleduje obyčejný medvěd.
Lední medvěd: Pomóc, pomóc, rozpouštím se.
Obyčejný medvěd: Co blbneš vždyť medvědi jsou nerozpustní.
Lední medvěd: No jo, tobě se to kecá, když nejsi polární.

Jdou takhle dva chlapi v parku proti sobě. Jeden z nich má na vodítku dva přerostlé pitbuly, sotva je udrží, a druhý takového pískově žlutého, divně vypadajícího psa. Začnou se spolu bavit a nakonec se dohodnou, že je na sebe pustí, aby zjistili, kdo má doma lepší rasu. Oba zavelí svým miláčkům Trhej!, a pak už jen sledují kouli šedivých a žlutých nohou a ocasů.
Po chvilce se najednou mela utiší a v kaluži krve a hromadě chlupů stojí lehce poškrábaný žlutý pes. Bývalý majitel pitbulů se chytne za hlavu a lamentuje: „Sakra práce, šedesát papírů a dva roky piplání v čudu. Chlape, co to je za rasu? Kde jste to koupil?”
„Víte, já ani nevím, co je to za rasu. Já ho dostal od známých, když to bylo ještě štěňátko. Akorát mu pořád stříhám ty divný dlouhý chlupy, co mu rostou kolem krku!”

Smutný zajíc sedí na pařeze u hranic a za chvíli přijde medvěd a ptá se ho: „Proč jsi smutný, zajíci?”
„Ále, nesmím přejít přes hranice.”
„A proč?” ptá se udiveně medvěd.
„No protože jsem malý.”
Tak si medvěd vezme zajíce do kapsi na prsou. Na hranicích se ho policista ptá: „Co to máte v kapse?”
Medvěd silou tiskne zajíce a řekne: „Aaale, fotku zajíce.”

„Z čeho žiješ?”
„Obchoduju s poštovními holuby.”
„A dá se z toho vyžít?”
„Jo, ráno je prodám a do večera jsou zpět.”

Sedí dvě blechy na patníku a hulej. Zpoza rohu vyběhne pes a ta jedna říká druhé: „Hele, típni to, už nám to jede!”

Zajede motorista husu. Tak ji vezme a přijde k domečku, kde si hraje chlapeček.
„To byla vaše husa?”
„Ne, my takové placaté nemáme.”

Jednoho dne se medvěd rozhodl, že pobije všechna zvířátka v lese. Postupně si je napsal na seznam od A až do Z, aby na nějaké nezapomněl. Přišel k němu vlk a ptá se: „Medvěde, prosím tě, jsem na tom tvém seznamu?”
Medvěd se podívá: „Vlk, vlk... Ano, jsi tady!”
„Prosím tě, nech mě žít ještě do zítřka,” škemrá vlk, „potřeboval bych se rozloučit s dětičkami a ošustit manželku!”
„No dobře.”
Druhý den se vlk vrátí, medvěd po něm skočí a je s ním amen. Po chvíli přijde liška a vyzvídá: „Medvěde, prosím tě, jsem na tom tvém seznamu?”
„Liška, liška, liška... Ano, jsi tady!”
„Prosím tě, medvěde, nech mě do zítřka žít, potřebovala bych se rozloučit s dětičkami, manželem a tchyní.”
„Tak jo.”
Následující den jde liška kolem, medvěd vyběhne ze svého brlohu a rozsápe ji. Za chvíli přiběhne zajíc a povídá: „Medvěde, jsem na tom tvém seznamu?”
„Zajíc, zajíc, zajíc... Ano, jsi tu!”
Zajíček se opatrně zeptá: „A musíš mě opravdu zabít?”
„Ne.”
„Tak ahoj!”

Jak kobylka zaskočí mravence?
Normálně, když jí milý mraveneček neuhne z cesty.

Sejdou se zvířátka na poradě. Hroch povídá: "Zítra pojedeme na výlet." Žába po něm opakuje: "Zítra pojedeme na výlet." Hroch pokračuje: "Sraz bude v 7:30 u lesa." Žába po něm zase opakuje: "Sraz je v 7:30 u lesa." Hroch povídá: "A ta zelená čůza zůstane doma." A žába si povzdychne: "Chudák krokodýl, ten se tak těšil."

Lev, král džungle, svolá všechna zvířata a sám si stoupne na vyvýšený plácek. Vedle něj si sedne malá žabka. Lev oznamuje: „Dnes večer se koná ples.”
Žába opakuje: „Dnes večer se koná ples.”
Lev: „Vítáni jsou všichni!”
Žába zopakuje: „Vítáni jsou všichni!”
Lev: „Jídlo a pití, co hrdlo ráčí!”
Žába zase: „Jídlo a pití, co hrdlo ráčí!”
Lvovi už dojde trpělivost a zařve: „A ta hnusná zelená příšera zůstane doma!”
Žába si povzdechne: „Chudák krokodýl, on se tááák těšil!”