Loupak.cz - Vtipy

Na ulici: „Člověče, vy vypadáte, jako byste právě spadl z Měsíce!”
„Jéžišmarjá, nestrašte - vypadl jsem jen z druhého patra!”

„Chtěla bych být filmovou hvězdou, aby o mně mluvil celý svět!”
„A to ti nestačí, že o tobě mluví celá ulice?”

Jak se jmenuje bezproblémový člověk?
Nijak, protože neexistuje.

„Kam jdeš?”
„Ale, nikam.”
„Tak běž tudy, to je blíž.”

Jeptišky z jednoho kláštera se rozhodly, že se vypraví na cestu do Svaté země. Když se vrátily, dozvěděl se o jejich výpravě sám biskup a zavolal si k sobě matku představenou: „Tak vyprávěj má dcero, jak probíhala vaše pouť.“ „Byla to těžká, velmi těžká cesta, monsignore. Pán na nás seslal mnoho nástrah, ale všechny jsme je ve zdraví překonaly.“ „A jaké nástrahy máš na mysli?“, ptá se biskup. „Ty nejtěžší, otče. Jen co jsme nalodily, námořníci se opili a hned první noc nás všechny znásilnili. Tedy až na sestru Angeliku.“ „O, můj Bože“, křižuje se Biskup. „A to není všechno, po několika dnech naši loď přepadli piráti, námořníky pozabíjeli, to je určitě Pán tak potrestal za jejich hříchy. A nás všechny znásilnili. Tedy kromě sestry Angeliky.“ „Ach, Mon Dieu!“, povzdychne si biskup. „Ale to ještě není všechno. Hned další den přišla hrozná bouře a ta nás zahnala k pobřeží Afriky, kde loď ztroskotala. Všichni námořníci zahynuli ve vlnách – i je pán potrestal za jejich hříchy – ale my se všechny zachránily. Tři dny jsme putovaly pouští, až jsme narazily na tlupu kočovných beduínů. A ti nás všechny znásilnili.“ „Všechny,“ ptá se biskup. „Kromě sestry Angeliky,“ odpoví matka představená. „Promiň dcero, že se tě vyptávám na tak hrozné zážitky, ale jak to, že dcera Angelika vždy zůstala uchráněna. To je tak ošklivá?“ „To ne, monsignore, ale ona nechtěla.“

„Jsem na vážkách.”
„A kolik už jsi jich chytil?”

Přijde chlap domů a v předsíni si povídá: „Co jsem to jenom chtěl? Aha, jít na záchod!”
Jde tedy na záchod. Pak si povídá: „Ale to nebylo ono, co jsem to jenom chtěl? Aha, najíst se!”
Tak se nají, a říká si: „Ale to nebylo ono. Co jsem to jenom chtěl? Aha, dát si koupel!”
Jde tedy, napustí si vanu a koupe se. Pak vyleze a říká si: „Ale to nebylo ono. Co jsem to jen... Aha, už vím, lyže jsem si chtěl sundat!”

Čím se liší chytrost od rozumu a intelektu?
Rozum umí řešit problémy. Chytrost je umí obcházet. A intelekt vrací, co je lepší - problémy řešit, obcházet nebo je prohlásit za problém někoho jiného.

Jde děda vnučka a babička prát k vodopádu prádlo. Když jsou v půli práce, náhle se utrhne z vodopádu velký kámen spadne na babičku a rozmačká ji a děda praví: "Jó vodní kámen to je prevít rozbil nám pračku!"

„Pepo, co děláš?”
„Ale jako obvykle, nic.”
„Tak to ti rád pomohu!”