Loupak.cz - Vtipy

Co umožnilo Velkou říjnovou socialistickou revoluci?
Hrubá nedbalost carské policie!

Otázka na Rádio Jerevan: „Byl Čajkovskij homosexuál?”
Odpověď: „V principu ano, ale my ho nemáme rádi jen proto!”

Soudruzi vojáci, naše technika protiraketové obrany je nejlepší na světě. Kdyby na nás Američani poslali ty Pershingy, my je dokážeme za letu otočit o 360 stupňů!

Otázka na Rádio Jerevan: „Co bylo dříve, vejce, nebo slepice?”
Odpověď: „Dříve? Dříve bylo všechno - vejce, slepice, maso, cukr...”

Ženská kádruje v práci kolegyni: „Poslyš, ty toho s manželem nemáš moc společného... Proč sis ho vlastně brala?”
„No, myslím, že to bylo to přísloví, že protiklady se přitahují... Já byla těhotná a on ne!”

Zkouší profesor v Moskvě studenta: „Co se stalo v roce 1917?”
„Nevím,” krčí rameny mladý Rus.
Profesor se mu snaží pomoct: „Říká vám něco jméno Marx?”
„Ne.”
„A Lenin?”
„Ne.”
„A odkud jste?” zajímá se nakonec profesor.
Mladík hrdě oznamuje: „Z Ulupinska.”
Profesor se obrátí k oknu a tiše si povzdechne: „Nejradši bych se na to tady vykašlal a odstěhoval se do toho Ulupinska!”

Dva muži na Ukrajině spolu jedou vlakem.
„Kam jedete?” ptá se ten první.
„Jedu do Moskvy nakoupit maso,” odpoví ten druhý.
Vlak staví v Kyjevě, kde ten druhý muž vystoupí.
„Já myslel, že jedete do Moskvy, nakupovat maso,” volá na něj z okýnka ten první.
„To ano, ale fronta začíná už tady,” odpoví druhý.

Šedesátá léta, SSSR, Moskva. Cizinec se v centru města ptá místního občana: „Prosím vás, kde je tu nejbližší restaurace, kde se dá dobře najíst?”
„V Helsinkách,” odpovídá místní znalec.

Dotaz na Rádio Jerevan: „Jak dlouho vydrží v otevřeném kosmu člověk bez skafandru?”
Odpověď: „Prakticky věčně.”

Za totality přijel turista do městečka, kde byl jen jeden hotel, a ptá se recepčního, jestli ještě mají volná místa.
„Bohužel,” omlouvá se recepční, „už je tu jen jedno lůžko, kdyby vám nevadilo být na pokoji se dvěma dalšími pány.”
Turista to vzal, přijde na pokoj, seznámí se se spolunocležníky a ulehnou. Ti dva se vybavují o všem možném včetně politiky a mají celkem protistátní názory. Turista se je snaží zarazit: „Prosím vás, nechte toho, co když nás odposlouchávají?”
Ale oni se jen zasmáli a pokračují v hovoru. Tak se chlápek sebral, vyšel na chodbu, strčil recepčnímu do ruky dvacku a říká mu: „Prosím vás, přineste nám přesně v devět tři čaje.”
Vrátil se na pokoj a ti dva pořád vedli protistátní řeči. Juknul na hodinky a povídá: „Tak vy mi nevěříte?”
Pak se nahnul ke květináči v rohu a říká: „Soudruhu majore, prosím, pošlete nám tři čaje.”
Dvě minuty nato se objeví služba s podnosem se třemi šálky čaje. Ti dva vyvalí oči, ztichnou a jdou spát. Druhý den odpoledne se turista vrací z města, vejde na pokoj a tam nikdo. Tak se ptá pokojské, kde že jsou ti dva chlápci, co tam včera byli ubytovaní.
„Sebrali je, že vedli protistátní řeči,” oznamuje pokojská.
V turistovi je malá dušička: „A myslíte, že mě taky seberou? Byl jsem celý večer s nimi.”
Pokojská říká: „Taky by vás sebrali, ale soudruhu majorovi se ten váš vtip hrozně líbil!”