Loupak.cz - Vtipy

Čtyři stupně porovnávání v Československu: Dobré, lepší, nejlepší, sovětské.

Ptá se jeden druhého: „Kde se teď nachází kapitalismus?”
„Na okraji propasti.”
„A socialismus?”
„Přece jako vždy o krok před kapitalismem.”

Volá bača na druhý kopec: „Ty, Jano, víš, co je nového? Brežněv zemřel!”
„Cože?”
„Brežněv zemřel!”
„Co jsi říkal?”
„Brežněv zemřel! Jsi hluchý?!”
„Ne, nejsem hluchý, ale moc pěkně se to poslouchá!”

V Moskvě stojí dlouhá fronta lidí na maso. Jeden z čekajících mužů už to nevydrží a začne nahlas kritizovat systém. Podezřele oblečený člověk, který postával nedaleko, k němu přistoupí a povídá: „Soudruhu, podívej, za starých časů kdyby si někdo nahlas stěžoval jako ty, tak bych ho...” a rukou naznačí pistoli namířenou na mužovu hlavu.
Když muž přijde domů s prázdnou, ptá se jeho žena: „Co se děje, došlo maso?”
„Je to ještě horší,” odpoví manžel. „Už jim došly i náboje!”

Starý profesor vejde do třídy, zasedne za katedru a zvolá: „Tak kdo nás dneska nenavštívil?”
Studenti sborem: „Strýček Jedlička!”

Dotaz na Rádio Jerevan: „Jak dlouho vydrží v otevřeném kosmu člověk bez skafandru?”
Odpověď: „Prakticky věčně.”

Co umožnilo Velkou říjnovou socialistickou revoluci?
Hrubá nedbalost carské policie!

Čím se liší žralok totalitní od posttotalitního?
Ničím, oba žerou z hotového.

Soudruzi vojáci, naše technika protiraketové obrany je nejlepší na světě. Kdyby na nás Američani poslali ty Pershingy, my je dokážeme za letu otočit o 360 stupňů!

Za totality přijel turista do městečka, kde byl jen jeden hotel, a ptá se recepčního, jestli ještě mají volná místa.
„Bohužel,” omlouvá se recepční, „už je tu jen jedno lůžko, kdyby vám nevadilo být na pokoji se dvěma dalšími pány.”
Turista to vzal, přijde na pokoj, seznámí se se spolunocležníky a ulehnou. Ti dva se vybavují o všem možném včetně politiky a mají celkem protistátní názory. Turista se je snaží zarazit: „Prosím vás, nechte toho, co když nás odposlouchávají?”
Ale oni se jen zasmáli a pokračují v hovoru. Tak se chlápek sebral, vyšel na chodbu, strčil recepčnímu do ruky dvacku a říká mu: „Prosím vás, přineste nám přesně v devět tři čaje.”
Vrátil se na pokoj a ti dva pořád vedli protistátní řeči. Juknul na hodinky a povídá: „Tak vy mi nevěříte?”
Pak se nahnul ke květináči v rohu a říká: „Soudruhu majore, prosím, pošlete nám tři čaje.”
Dvě minuty nato se objeví služba s podnosem se třemi šálky čaje. Ti dva vyvalí oči, ztichnou a jdou spát. Druhý den odpoledne se turista vrací z města, vejde na pokoj a tam nikdo. Tak se ptá pokojské, kde že jsou ti dva chlápci, co tam včera byli ubytovaní.
„Sebrali je, že vedli protistátní řeči,” oznamuje pokojská.
V turistovi je malá dušička: „A myslíte, že mě taky seberou? Byl jsem celý večer s nimi.”
Pokojská říká: „Taky by vás sebrali, ale soudruhu majorovi se ten váš vtip hrozně líbil!”