Co je to feminismus?
Socialistické, protirodinné politické hnutí, které vede ženy k tomu, aby opustily své muže, zabily své děti, věnovaly se čarodějnictví, zničily kapitalismus a staly se lesbami.
-
+


15. 12. 2011
Otázka na rádio Jerevan: „Je vůbec nějaký rozdíl mezi rozhlasem a novinami?”
Odpověď: „Ano, zásadní. Zkuste zabalit slanečka do rádia...”
-
+


25. 12. 2011
Otázka na Rádio Jerevan: „Je zahraničněpolitická situace Sovětského svazu i přes události v Pekingu, Praze, Bělehradu a Bukurešti stále dobrá?”
Odpověď: „V principu ano. Je dokonce výborná ve srovnání s tím, jaká bude už možná příští rok.”
-
+


15. 12. 2011
Stranická schůze: „Na pořadu máme dnes dva body - zastřešení kravína a přechod od socialismu ke komunismu. Protože nemáme hřebíky, přecházíme rovnou k bodu dvě!”
-
+


25. 12. 2011
Otázka na Rádio Jerevan: „Může Američan nazvat prvního muže státu potřeštěným dědkem?”
Odpověď: „Ano!”
Otázka na Rádio Jerevan: „A můžeme mi také?”
Odpověď: „V principu ano - pokud myslíte prvního muže Ameriky!”
-
+


25. 12. 2011
Jsou takhle Husák a Štrougal na návštěvě v Japonsku na večírku. Stoly se prohýbají nákladem rozličného jídla, všechno nádobí je ze zlata. Husák se Štrougalem závidí a Husák zašeptá: „Hele, když si každý vezmem jednu zlatou lžičku, nic neubude.”
A tak když se nikdo nedívá, Husák šup lžičku do náprsní kapsy. Štrougal se také o to pokusí, ale jak se mu stářím klepou ruce, zacinká omylem na skleničku. Všichni se samozřejmě otočí a Štrougal začne: „Vážené dámy, vážení pánové, moc bych vám chtěl poděkovat za...” atd.
Když skončí, pokusí se znovu, ale zas, jak se mu stářím klepou ruce, zacinká na skleničku, a znovu začne: „Vážení, jelikož je to tu opravdu úžasné, musím vám znovu poděkovat za...” atd.
Když se o to pokusí potřetí, zas omylem zacinká na skleničku, všichni se - už otráveně - otočí, a Štrougal začne: „Na závěr bych vám chtěl ukázat jedno české kouzlo. Dívejte se: Zlatou lžičku si zastrčím do své náprsní kapsy a z té Husákovy ji vytáhnu!”
-
+


25. 12. 2011
Americký, sovětský a český prezident jsou u Pána Boha. Americký se ho ptá: „Bože, bude někdy v Americe socialismus?”
Pán Bůh odpoví: „Bude, ale ty se toho nedožiješ.”
Sovětský se ptá: „Bože, bude někdy v SSSR kapitalismus?”
Pán Bůh odpoví: „Bude, ale ty se toho nedožiješ.”
Český se ptá: „Přestane se někdy u nás krást?”
Pán Bůh odpoví: „Přestane, ale toho se já nedožiju.”
-
+


25. 12. 2011
Do SSSR má přijet na návštěvu prezident USA. Četa uklízečů pod dohledem druhého tajemníka ÚV KSSS gruntuje přistávací dráhu na letišti Serementěvo. Vtom onen tajemník zahlédne Váňu Kolobuchova, kterak zametá spadané listí. Zavolá si ho k sobě a praví: „Milý Váňo, rozhodl jsem se, že budeš zastupovat pracující inteligenci při rozhovoru s americkým prezidentem. Určitě ti bude dávat všetečné otázky. Tedy, když se tě bude ptát, co máš za zaměstnání, řekneš, že jsi bezpečnostní technik přistávací dráhy. Potom se tě určitě zeptá, kolik za to bereš a ty mu řekneš, že deset tisíc rublů. Možná ho bude zajímat, co si za takový měsíční plat můžeš koupit. Odpovíš, že nejnovější model českého motocyklu Jawa. Jasně?”
Přiletí americký prezident, vystoupí z letadla a koho nevidí, Váňu Kolobuchova, typického představitele sovětské pracující inteligence. Ihned k němu zamíří a ptá se: „Hello! Co ty máš za zaměstnání?”
„Já jsem bezpečnostní technik přistávací dráhy!”
„Well! A co ty za tuto odpovědnou práci bereš měsíčně?”
„Deset tisíc rublů!”
„Oh good! A co si tak za to můžeš koupit?”
„Nejnovější model českého motocyklu Jawa. Ale copak jsem idiot?! Když si ještě sto rublíků přidám, můžu si koupit ušanku a flašku vodky!”
-
+


25. 12. 2011
Hlášení rádia Jerevan: „Ruští soudruzi se nikdy neopakují, ruští soudruzi se nikdy neopakují...”
-
+


25. 12. 2011
Otázka na Rádio Jerevan: „Je pravda, že socialismus představuje zlatý věk?”
Odpověď: „V principu ano, ale není všechno zlato, co se třpytí.”
-
+


25. 12. 2011