Loupak.cz - Vtipy

Přijde pán ke krejčímu vyzkoušet na zakázku objednaný oblek a první, čeho si všimne, jsou příliš dlouhé rukávy.
„Žádný problém,” říká krejčí, „jen dejte ruce před sebe a ohněte je v lokti. Vidíte, už je to v pořádku.”
„Ale koukněte, límec mi sahá až po uši!”
„Dobře, jen trochu ohněte záda, ještě kousek, tak, to je ono.”
„Ale šlapu si na konce kalhot!”
„Stačí, když malinko ohnete kolena, tím se to srovná. A je to! Koukněte se do zrcadla, ten oblek vám padne jako ulitý!”
Pán tedy odchází, zkroucený jako preclík. Na ulici projde kolem lavičky, na které sedí dvě ženské. Jedna říká: „Podívej, chudák támhleten pán.”
„Jo, ale koukni, jaký má nádherně vypasovaný oblek!”

„Proč ten kožich tak zapáchá?”
„To bude asi proto, že je to pravý hermelín.”

Po obchodě se batolí dvě malá žluťoučká kuřátka. Vedoucí se zlobí: „Kdo dal ta vajíčka k topení?!”

Přijde pán do obchodu a ptá se: „Máte nějaký hodně těžký puzzle?”
„No ano, mám tu pampelišku o 500 dílkách,” odpoví prodavač.
„Ne, ne, pět minut. Něco těžšího?”
„No tak ještě tu máme nebe bez mraků o 1 500 dílkách.”
„Ne, ne, 15 minut. Něco doopravdy těžšího?”
„No tak si zajděte do obchodu, kupte si strouhanku a složte si rohlík!”

Netrháme vaše prádlo v automatických pračkách. Děláme to pečlivě manuálně.

Chlápek vejde do obchodu s potřebami pro kuřáky a říká prodavačce: „Chtěl bych černé polobotky číslo čtyřicet dva.”
„Promiňte, my tu ale prodáváme jen potřeby pro kuřáky!”
„A vy si myslíte, že kuřáci chodí bosi?”

V optice: „Prosil bych nemrznoucí kapalinu na brýle.”

V zelenině: „Kilo máku.”
„Zabalit?”
„Nemusíte, já mám síťovku...”

„Pane řezník,” rozčiluje se stará Petrásková, „včera jste mě ošidil o třicet korun!”
„Kdepak,” dává mistr ruce pryč. „Ptal jsem se, jestli to může být o třicet korun víc, a vy jste řekla, že ano!”

Majitel koupaliště ke svému obchodnímu partnerovi: „S tím striptýzem u vody to nebyl špatnej nápad, ale měli jsme ho udělat někde jinde než na nuda pláži!”