-
Nejlepší
-
Kategorie
-
Období
Nesmělý a nezkušený mladík se snaží navázat konverzaci: „Slečno, to počasí se nám dnes opravdu vydařilo, že?”
Slečna nic. Mladík, poněkud opocený: „Včera bylo také pěkně, není-liž pravda.”
Mlčení.
„A zítra by prý mělo být také slunečno.”
„Hele, mladej, já jsem kurva, žádná meteorologická stanice.”
-
+


15. 12. 2011
„Jak se můžu ponořit do víru dění,” zoufá si samotář, „když neumím plavat...”
-
+


25. 12. 2011
Chtě-nechtě, terorista musí nechat na několik minut doma časovanou bombu a jít za důležitějšími povinnostmi. Vrátí se a nic netušící žena mu oznamuje: „Zatím se posaď, oběd už bude každou chvíli. A mimochodem, díky za tu novou minutku. Doufám, že se nebudeš zlobit, že už jsem ji použila...”
-
+


25. 12. 2011
Kněz na odpolední procházce vidí Pepíčka, jak kladivem po desítkách drtí mravence. Pepíček si pro sebe říká:
,,Nenávidím ty zkurvený mravence...''
Kněz je zaražen chlapcovým výrazivem a promlouvá k němu o tom, že Bůh nestvořil nic zbytečného:
,,Až tudy zítra půjdu, tak tě nechám dál zabíjet tyhle mravenečky pouze tehdy, pokud mi vyjmenuješ tři věci, které Bůh stvořil, a přesto jsou k ničemu.''
Na druhý den po obědě kněz opět vidí Pepíčka, jak sedí na zemi a trefuje kladivem mravence. Dojde k němu a připomíná mu včerejší dohodu, podle které by Pepíček neměl zabíjet mravence, pokud nevyjmenuje tři zbytečné věci. Pepíček vzhlédne ke knězi s ďábelským úsměvem a říká:
,,Znám tři věci, který jsou naprosto k ničemu. Zaprvé péro na mnichovi, zadruhé kozy na jeptišce, a třetí jsou tihle zkurvení mravenci...''
-
+


1. 9. 2012
Jdou milenci lesem a on si potřebuje odskočit.
„Miláčku, jdu se podívat na hvězdičky.”
Za chvíli se vrátí a ptá se: „Mohu ti dát do pusinky bonbónek?”
Ona: „Ano, ale ne tou rukou, co jsi držel dalekohled.”
-
+


25. 12. 2011
„Znáš nějaké podstatné jméno hromadné, Dopito?”
„Doprava.”
„Proč myslíš, že je doprava hromadné podstatné jméno?”
„Je přece Městská hromadná doprava...”
-
+


15. 12. 2011
Kdo se nejvíc těší domů na záchod?
Pumpaři - v práci se bojí prdnout, aby nevyletěli do povětří.
-
+


25. 12. 2011
Mladý abstraktní malíř se oženil se slečnou z lepší rodiny. Po čase se jejich přátelé ptají, jak se jim daří.
„Velmi dobře,” libuje si malíř. „Já maluji, žena vaří a potom ona hádá, co jsem namaloval a já hádám, co ona uvařila.”
-
+


25. 12. 2011
Jde kartáček na zuby a řekne "Já mám asi tu nejhorší práci na světě.
Příjde toaleťák a řekne "No.......
-
+


12. 4. 2012
„Tak jsem vám byl v Africe,” vypravoval pan Grünhut, „a jak jsem byl v té Africe, tak co. Řekl jsem si, že půjdu na hon lvů. Vyšel jsem si do pralesa a najednou slyším z houštiny šramot. Střelím. A co byste řekl? Šest lvů leží tam, já vám říkám, zabitých.”
„Šest? Není to trochu moc?”
„Tak řekněme pět. Já to tak akorát nepočítal.”
„I pět je moc. Slevěj, pane Grünhut.”
„Že jsou to oni, tak byli dva.”
„Hm, dva jednou ranou?”
„S nimi je tedy řeč. Tak aby neřekli, byl to jeden. Ale zato chlapík.”
„A byl to vůbec lev?”
„Mě se ptají? Já mám všechno vědět? Copak nemám jiné starosti? Jak jsem slyšel v křoví zachrastit, tak jsem šel od toho pryč!”
-
+


25. 12. 2011