Jednou takhle byli dva, jeden úplný blb a druhý génius. Ten blb takhle jednou přijde a povídá: „Sakra, jak to, že jsi tak chytrý? Vyrostl jsi ve stejném pitomém malém městě jako já.”
Chytrák chvilku přemýšlel a pak povídá: „No, užívám pilulky geniality.”
„Jé, a kde se to dá sehnat? Určitě bych je mohl taky užívat.”
„No, za dvacku kus ti jich můžu pár prodat.”
Tak blb vytáhl stovku a vzal si pět šedivých pilulek.
Za pět dní přišel znovu a povídá: „No, tak jsem je užíval, ale nepřipadám si nijak chytřejší.”
„No, ono to chvíli trvá. Co kdyby sis vzal celou pikslu?”
„Ale jo, zkusím to.”
Tak zaplatil dva tisíce a odnesl si velkou sklenici pilulek.
Za tři měsíce přijde zase a povídá: „Hele, už jsem skoro dobral tu pikslu, kdy to už začne působit?”
„No, jak chutnají?”
„Ech, jako králičí bobky.”
„No vidíš, už zabírají.”
-
+


25. 12. 2011
Malý Pepík si vyskakuje na staršího bratra.
„Moc si nedovoluj, nebo ti dneska udělám kanadskou noc!” zastrašuje ho brácha.
„A myslíš to vážně?” zeptá se Pepíček opatrně.
„To teda myslím.”
„Tak to jseš pak ten nejhodnější brácha na světě!” obejme ho mladší sourozenec. „Já už si přes tři roky marně přeju podívat se aspoň jednou na přímý přenos bojů o Stanley Cup!”
-
+


25. 12. 2011