Loupak.cz - Vtipy

Přijde opilý revizor do tramvaje a hlásí: Na levé straně sedí samý idioti a na pravé samý zloději.
A zezadu se ozve: No počkejte, já nikdy nic neukrad.
Revizor: Si přesedni vole.

Paní učitelka ve školce pomáhá chlapečkovi s obouváním botiček.Oba tlačili ,tahali,kroutili ale pořád se do těch botiček nemohli dostat.Když se to konečně podařilo a oba si upocení sedli,chlapeček se podíval na boty a povídá:Paní učitelko,ale my jsme dali ty botičky obráceně!!!!Paní učitelka se podívá a opravdu jsou boty obráceně.Zachová klid ,boty sundala a znovu je rvou na nožičky správně.Když se to podaří ,tak se chlapeček podívá na boty a říká:To ale nejsou moje botičky víte???Učitelka se kousne do jazyka a místo aby řvala jestli to nevěděl dřív s námahou zase botičky sundala.Když byli dole povídá chlapeček:To jsou botičky mého brášky,ale maminka říkala že je teď budu nosit já!!!!Učitelka již nevěděla jestli se má smát nebo plakat a tak pomohla chlapečkovi znovu boty nazout.Když potom všem mu pomáhala do kabátku,tak se zeptala:A kde máš rukavičky??? Chlapeček odpověděl:Rukavičky jsem si schoval do botiček!!!
Trestní proces s učitelkou začne příští měsíc.......

Kočka říká praseti: "Prase, já znám tvůj osud."
Prase: "Ty jsi četla můj horoskop?"
Kočka: "Ne, kuchařku."

Konec školního roku se blíží, učitelka naše písemky zhlíží.
A pětky nám dává, protože je to kráva

Pepíček jde s babičkou na procházku.Jdou,jdou a najednou Pepíček uvidí na zemi 5 korunu.Pepíček se pro ni ohýbal ale babička řekla:Pepíčku ne!Nesbírej to!Co je na zemi to se nesbírá!Šli dál.Pepíček později uviděl zase peníze ale 50 korunu.Opět se ohnul ale babička řekla:Co je na zemi to se nesbírá!Později babička zakopla a povídá:Pepíčku pomos mi vstát.Pepíček odpověděl:Ne babičko co je na zemi to se nesbírá!

Zazvoní takhle pedofil u dveří a ptá se: „Můžu si u vás skočit na malour?“

Žena: „Dala bych si chipsy.”
Muž: „Nejez to, zase budeš brečet, jak vypadáš.”
Žena: „Jak vypadám?”
Muž: „No jak bys vypadala...”
Žena: „To se Tě právě ptám. Ptal ses mě, jak vypadám.”
Muž: „Já že se Tě ptal? Mně je to přece jedno.”
Žena: „Tobě je jedno, jak vypadám?”
Muž: „Ale není mi to jedno, co furt máš?”
Žena: „Já nic nemám, jen že jsi říkal, že blbě vypadám.”
Muž: „Cože jsem říkal?”
Žena: „No že blbě vypadám.”
Muž: „To jsem neříkal, vždyť víš, že se mi líbíš.”
Žena: „Jak moc?”
Muž: „Co jak moc?”
Žena: „Jak moc se ti líbim?”
Muž: „No normálně - moc.”
Žena: „Tak normálně nebo moc?”
Muž: „No moc, no.”
Žena: „A jak moc?”
Muž: „Šmarjá, moc moc. Necháš mě dívat?”
Žena: „Já tě ruším? Tak já tě ruším a blbě vypadám, že jo. Já tady taky nemusim být.”
Muž: "mlčí (Nemusíš)"
Žena: „Ty mlčíš? Takže tu nemusim být?”
Muž: „Cože? Ale jistě že tu musíš být.”
Žena: „Musím? Tak já musím? Jistěže musím! Kdo by ti pral a vařil, že?”
Muž: „Ale přece víš, že Tě miluju.”
Žena: „Nevim. Jak to mam vědět? Jak mě miluješ?”
Muž: "(Montoya se tlačí na Schumachera)" „Co? Cože? Jo, miláčku, určitě máš pravdu.”
Žena: „Jak cože? Ty mě vůbec neposloucháš!”
Muž: „Počkej prosimtě chvíli. Jedou devětačtyřicátý kolo, ještě tři a budeme si povídat.”
Žena: „Musím ještě žehlit.”
Muž: „Tak běž žehlit.”
Žena: „Jistěže, já můžu jít žehlit a ty se budeš dívat.”
Muž: "(úpění)" „Tři kola miláčku, tři kola, potom klidně vyžehlím já.”
Žena: „Jistě, ty určitě vyžehlíš. Ty něco uděláš. To bych se dočkala. Kdy jsi tady naposled něco udělal? C-O-K-O-L-I-V.”
Muž: „Nikdy.”
Žena: „No jistě, to jsi celej ty.”
Muž: „Dáš už pokoj, prosím Tě? Za chvíli bude konec.”
Žena: „Ne za chvíli. Hned je konec. Mam toho dost. Jdu pryč. Nebudu utrácet svý mládí s někym, jako seš ty.”
Muž: „Cože nebudeš utrácet? Mohla bys prosím Tě chvilku mlčet?”
-
"Muž odevzdaně vstává, přináší z kuchyně chipsy a podává je ženě. Žena naštvaně bere pytlík a cpe si do pusy plnou hrst chipsů"
-
Žena: „Myslíš, že jsem tlustá? Asi bych to neměla jíst, co?”
Muž: "(zoufale chytá hlavu do dlaní....)"

„Proč jsi dnes přišel pozdě?” ptá se učitel studenta.

„Zaspal jsem.”

„Cože, ty spíš i doma?”

Tchýně se chystá na dlouhý výlet a před odjezdem se zastaví u zetě doma. Popíjejí kávu a povídají si o všem možném. Najednou tchýně koukne na hodiny a říká: "Jejda, to už jsou tři? Tak to musím hned vyrazit, jinak mi ujede vlak." Začne se ve spěchu oblékat, když v tom z pokoje vyrazí synek a než stihne tatínek mrknout, povídá: "Babi, nemusíš spěchat, táta dal hodiny o dvě napřed!"

Chlápek postává na dvoře, v jedné ruce drží stopky a v druhé drží za krk slepici. Přijde k němu manželka a ptá se, co to vyvádí.
„Ale, chci ti pomoct s vařením. Tady v kuchařce píšou: slepici nejprve půl hodiny mírně podusíme...”