Loupak.cz - Vtipy

Jak se maďarsky řekne rakev?
Veget bedna.

O’Brian je na výletě na Sinaji. Trochu se opozdí za výpravou a za chvíli neví kudy kam. Je ztracen. A najednou, v dálce - oáza! A v ní obchod!
Přišourá se tam, celý zchvácen, a hned k obchodníkovi. Ten sedí před kvelbem a čte si Jerusalem Post. O’Brian ho žádá o vodu! Obchodník jen mlčky ukáže rukou nad sebe. Nad obchodem visí cedule „Moishe Teitelbaum - kravaty”. Vysvětluje trpělivě: „Bohužel, nemám pro vás žádnou vodu na prodej. Kravaty - prosím. Výběr zdaleka v okolí největší. Značkové a konfekce. Množstevní slevy. Vodu však - bohužel.”
O’Brien zuří: „Cožpak nevidíte, že jsem se ztratil? Že jediné, co potřebuji, je voda? Víte, kam si všechny ty kravaty můžete napchat?”
Mojše se nevzruší: „Není od vás pěkné být na mě hrubý. Myslím, že jsem vám udělal velmi kvalitní nabídku. Chcete kravatu? Lepší obchod široko daleko nenajdete! Nechcete? I tak jste byl u nás vítaným zákazníkem. Skutečností však nicméně zůstává, že vodou neobchodujeme.”
Na O’Briena jdou mdloby.
„Co se vody týče,” pokračuje Mojše, „mohu vám dát radu. Zhruba třicet minut cesty tímto směrem naleznete Restaurant u Maxe - rozumějte, Maxe Teitelbauma, mého bratra. Vody, kolik hrdlo ráčí.”
O’Brien zmobilizuje všechny síly a odchází naznačeným směrem. Mojše opět usedá před obchod a pokračuje ve čtení Jerusalem Post. Po dvou hodinách, když už má přečtené všechno, i finanční trhy, vrací se z naznačeného směru O’Brien. Sotva se doplouží. Mojše se zajímá: „Vzácný příteli! Snad jste ten vyhlášený restaurant neminul?!”
O’Brien klesne na kolena: „Samozřejmě, že jsem ho našel. Minout jsem ho nemohl. Ale Max mě tam odmítl vpustit bez kravaty!”

Když někdo umí dva jazyky, je dualinguální. Když někdo umí tři jazyky, je trilinguální. Kdo je to ten, kdo neumí pořádně ani svůj mateřský jazyk?
Američan!

„Jsem Žid,” zjistil Angelo.
Z jeho tváře se ozve slabý hlásek: „Neříkej. Těší mě, já jsem zase nežid.”

V kostele svatého Petra v Římě navštívila výprava Skotů mši. Ke konci mše procházeli ministranti s pokladničkami a vybírali. Než došli k MacPhersonovi, podařilo se mu předstírat, že omdlel. I nelenili ostatní jeho přátelé, chopili se ho, a rychle ho vynesli na čerstvý vzduch...”

Anglický lord se přihlásil do golfového klubu. Protože nikdy před tím golf nehrál, tak si najal instruktora. Přišli na golfové hřiště, instruktor postavil míček na odpalovací místo a vysvětluje: „Sire, vidíte ten praporek, který je před námi asi dvě stě padesát metrů? Tak ten míček musíte dostat co nejblíže k tomu praporku.”
Lord asi pětkrát míček minul, ale pak se mu konečně podařilo jej odpálit a ten dopadl a dokoulel se asi deset metrů od praporku.
„Sire, to byla vynikající rána na začátečníka - výborně!” nešetřil chválou instruktor.
Když přišli k praporku, tak instruktor praví lordovi: „Sire, já teď vytáhnu ten praporek a vy pokud možno jediným úderem se snažte dostat ten míček do té jamky.”
Lord vytáhl dýmku a začal si ji rozvážnými pohyby plnit tabákem a přes přihmouřené oči s pověstným klidem vytkne instruktorovi: „Mohl jste to říci hned a nemuseli jsme sem takový kus chodit...”

Khon přijde jednou domů dřív a nachytá ženu v posteli se svým přítelem Steinem. Smutně se na něj podívá a říká: „Teda Stein, tomu nerozumím. Já musím, ale kdo jich nutí, to nechápu!”

Správný Skot nikdy nepošle župan do čistírny, aniž by nejdřív do každé kapsy nedal alespoň jednu ponožku.

Šnorer Lebetran byl velmi zbožný. A tak když se jednou modlil, zjevil se mu archanděl Gabriel.
„Milý Gabrieli,” povídá Lebetran, „co je pro Boha milión let?”
„Milión let je pro Boha jedna vteřinka.”
„A co je pro Boha milión dolarů?”
„Milión dolarů je pro Boha jako cent.”
„A nemohl by mi tedy Bůh dát cent?”
„Jistě, počkej vteřinku...”

Přijde cikán k trafice a ptá se trafikanta: „Znáš Deža Kykolku?”
A trafikant odpoví: „Neznám.”
„A Eržiku Kykolkovou znáš?”
„Ne.”
„A Laca Kykolku znáš?”
„Taky ne.”
„Tak proč tady máš napsáno: Známky kolky?”