Loupak.cz - Vtipy

Na Západě: „Čau Johny, čím si teď vyděláváš?”
„Obchoduji s otroky.”
„A co od tebe kupují?”

Víš, jaký je rozdíl mezi ČR a USA?
V USA dělají černí na bílé a u nás bílí na černé.

Vypráví Pepa v hospodě: „Včera jsem říkal sousedům, Ukrajincům, že bych potřeboval střelit auto.”
„A střelili ti ho?”
„Jo, ráno jsem měl prostřílené gumy.”

Jedna starší židovská dáma připravovala poslední vůli. Za prvé chtěla být zpopelněna a potom si přála, aby její popel byl rozptýlen v největším obchodním domě ve městě.
„No, toto!” zvolal přítomný rabín. „A proč právě tam?”
„No, abych měla jistotu, že mě moje dcery alespoň dvakrát týdně navštíví!”

Falešný hráč, Tony Rowdman, měl na zápěstí levé ruky vytetovanou růži. Mrzelo ho to, neboť podle té růže ho vždy identifikovali. Jednoho dne si tu ruku usekl.
A tak nyní, když na něj šerif Stone vypisuje zatykač, musí do kolonky Zvláštní znamení napsat: „Žádné.”

Cikán dostal výpověď z práce, ze stavební firmy, a tak se druhý den hlásí na pracáku.
„A proč vás vyhodili?” ptá se úřednice.
„Mistr říkal, že mi špatně pískalo kolečko,” stěžuje si nezaměstnaný a začne pískat: „Fiii - fiii - fiii - fiii!”
„A jak vám mělo pískat?” diví se žena.
Cikán opět předvádí: „Fi-fi-fi-fi-fi-fi!”

Indiánský chlapec se ptá šamana místního kmene: „Podle čeho určuješ pro všechny děti jména?”
„To máš tak: Když se dítě narodí, donesou mi ho, já ho zvednu na pažích, rozhlédnu se prérií a když vidím třeba v dálce utíkat lišku, tak se dítě bude jmenovat Běžící Liška. Nebo když zrovna sněží, tak to děvče dostane jméno Tiše Padá Sníh. A proč tě to vlastně tak zajímá, Tadyserepse?”

Přejede řidič cikána. Přijedou policajti a ptají se: „Tak pane, v jaké rychlosti do vás ten cikán naběhl?”

Jaký je rozdíl mezi indiánským táborem v létě a zimě?
V létě tam štěkají psi.

To takhle jednou seděli pánové Abeles, Kohn a Roubíček v hospodě u piva a hráli mariáš. Seděli tam už dlouho, byli příjemně napití a hra se jim líbila. Pan Abeles zrovna rozdával. On tedy zase zrovna rozdával, protože byl hrozně roztržitý, a Kohn s Roubíčkem toho zneužívali a vždycky, když dohráli a začali se o hře bavit, jeden nebo druhý se chopil karet, složil je do balíčku a podal Abelesovi, aby rozdal. A ten si je vzal a rozdal. Šlo to takhle celou noc, až někdy o půl páté ráno se najednou Abeles zarazil uprostřed rozdávání, chvilku přemýšlel a pak povídá: „Pánové, nerozdávám já náhodou podruhé?”