Loupak.cz - Vtipy

Jak se řekne japonsky prodavačka?
Šidilidi.

Skot MacCornik vyprávěl příteli Findlayovi, že jeho soused Mathews byl v Londýně a tam za měsíc prý vydělal velké peníze. Findlay kroutil hlavou a šel si to ověřit k místnímu znalci drbů. Ten mu vysvětlil: „Vcelku je to tak, ale ve čtyřech bodech se to malinko liší. Za prvé - Mathews nejel do Londýna, ale do Dundee, za druhé tam nebyl měsíc, ale rok, za třetí ten obnos nebyl deset tisíc liber, ale pět, a za čtvrté - ty peníze nevydělal, ale prodělal...”

Skot MacMahon pořádal čaj o páté a vypravoval svým hostům: „O nás Skotech se říká, že jsme hrozně na každou penci, ale není to vůbec pravda. Já například dnes dopoledne vytrousil v parku šilink. Někam se mi zakutálel, ale já se vůbec nezdržoval jeho hledáním a šel jsem klidně dál!”
Po této historce hosté rychle dopili čaj, začali se nenápadně loučit a odcházet. A za malou chvíli se všichni sešli - v parku.

Dva lovci v buši mají hrozný hlad, a tak si uloví Somálce. Jenže se jim zdá moc hubený. Napíchnou ho tedy na rošt a na kameny okolo položí brambory, aby měli přílohu.
Jeden lovec řekne: „Ty s ním pomalu otáčej, já jdu do lesa na dříví.”
Jde na dříví a když se vrátí, vidí, že kolega se Somálcem točí jako blázen.
„Prosím tě, proč s ním točíš tak rychle?!” okřikne ho. „Vždyť se neopeče!”
„Já vím, ale on nám žral brambory!”

Na nádraží potká Goldberg Ginsberga: „Kouknou, Ginsberg, často jich vídám v klubu a synagóze a oni se mě nikdy nezeptaj, jak mi jdou kšefty.”
Ginsberg chvilku přemítá a pak se zeptá: „No, Goldberg, a jak jim teda jdou kšefty?”
„Ani se neptaj,” odvětí Goldberg.

Khon se rozhodl prodat dům a předal celou záležitost agentovi. Ten napsal inzerát, takový ten standardní, který se nádherně čte. Khon si ho přečetl a zeptal se: „To je všechno pravda?”
„Samozřejmě,” odvětil agent. „Proč se ptáte?”
„Stornujte to,” povídá Khon. „Ten dům je příliš dobrý, než abych ho prodával!”

Přijde cikán do hospody, všichni koukají na fotbal. Cikán se zeptá hostinského: „Jak hrajou naši?”
Hostinský se na něj podívá a říká: „Vaši vůbec nehrajou!”

Přijde pan Kohn domů a hned prohlašuje: „Sára, rozvádíme se od stolu i od lože!”
„Proboha, Kohn, tak ty už ani jíst nemůžeš?”

Na dveře jednolůžkového pokoje v luxusním hotelu zaklepá poslíček a otevírá mu krásná mladá dáma.
„Ten Skot z třiadvacítky vám posílá květiny,” oznamuje hotelový zaměstnanec a podává jí obrovský koš nejrozmanitějších kytek.
Kráska koš převezme se slovy: „Vyřiďte mu, že mu za ně moc děkuji.” A chystá se zavřít dveře.
Ale poslíček ji zarazí a říká: „Padesát liber, prosím.”

Britský džentlmen a francouzská dáma s pudlíkem na klíně sdílejí kupé ve vlaku s americkým vojákem. Voják vstane, aby otevřel okno a vrazí při tom do francouzské dámy. Začne se omlouvat, ale dáma ho ani nenechá domluvit a vyplísní ho za to, jak je nemotorný, neohrabaný a nevychovaný.
Pár minut všichni sedí v hrobovém tichu. Pak voják vstane, beze slova vezme dámě pudla a vyhodí ho z okna. Dáma je bez sebe vzteky a žádá britského džentlmena, aby se jí zastal.
„Jistě, madam,” odpoví Brit a obrátí se na vojáka: „Promiňte, pane, ale nemohu se zbavit dojmu, že jste vyhodil z okna nesprávnou čubku!”