Loupak.cz - Vtipy

Jedou dva Skoti v kupé ve vlaku z Glasgowa do Aberdeenu. Ten jeden vytáhne dýmku, nacpe si ji a začne blaženě pokuřovat. Ten druhý jak to viděl, vytáhl také dýmku a začal se prohledávat a říká: „Já mám dnes smolný den, zapomněl jsem zápalky doma, mohl byste mi prosím vás jednu věnovat?” ptá se toho naproti.
Ten v sobě potlačí tu svou skotskou šetrnost a s kyselým výrazem mu tu zápalku podal. Ten poděkoval a začal se znovu prohledávat.
„Hergot, já mám dnes opravdu smůlu, já zapomněl i tabák!”
Skot naproti: „Tak mi tu zápalku vraťte, stejně ji nebudete potřebovat...”

Dva čeští cestovatelé potkají v buši domorodce a pro legraci mu začnou nadávat v češtině. Domorodec na to vůbec nereaguje, a tak se ti dva uchýlí k ještě sprostějším slovům. Náhle si domorodec pšíkne: „Hepšík!”
A jeden z vtipálků zděšeně povídá druhému: „Ježíšmarjá, on umí česky!”

víte jak se v somalsku mění hustota obyvatelstva?

Proč mají Somálci hodinky?
Jako závaží, aby neuletěli.

Vypráví starý indián, jak přišel ke svému jménu: „To mi jednou na poradě spadly gatě a od té doby mi nikdo neřekne jinak než zjizvená tvář.”

Přišel židovský svatý Mikuláš. Sjel komínem a povídá: „Tak, děti, kdopak si chce koupit nějaký dárek?”

Skot přistihne ve své knihovně ďábla.
„Jak jsi se sem dostal?” volá na něho.
„Komínem,” přiznává satanáš, zatímco se MacGregor hrne k telefonu.
„Stůj!” přemlouvá ho čert. „Nevolej kněze!”
„To jsem ani nechtěl,” uklidňuje ho držgrešle. „Chci jenom upozornit svého kominíka, že už tenhle měsíc nemusí chodit!”

„Tak jsem vám byl v Africe,” vypravoval pan Grünhut, „a jak jsem byl v té Africe, tak co. Řekl jsem si, že půjdu na hon lvů. Vyšel jsem si do pralesa a najednou slyším z houštiny šramot. Střelím. A co byste řekl? Šest lvů leží tam, já vám říkám, zabitých.”
„Šest? Není to trochu moc?”
„Tak řekněme pět. Já to tak akorát nepočítal.”
„I pět je moc. Slevěj, pane Grünhut.”
„Že jsou to oni, tak byli dva.”
„Hm, dva jednou ranou?”
„S nimi je tedy řeč. Tak aby neřekli, byl to jeden. Ale zato chlapík.”
„A byl to vůbec lev?”
„Mě se ptají? Já mám všechno vědět? Copak nemám jiné starosti? Jak jsem slyšel v křoví zachrastit, tak jsem šel od toho pryč!”

„Kolik stojí vyžehlení kalhot?” ptá se Skot v rychločistírně v Aberdeenu.
„Jeden šilink.”
„Dobrá,” praví Keir po krátkém rozmyšlení. „Vyžehlete mi tedy jednu nohavici za půl šilinku. Dám se fotografovat jen z profilu.”

Vinnetou vyjde ráno ze stanu, dostane ránu mezi oči a klesne k zemi. Za ním vyjde Old Shatterhand. Dostane ránu mezi oči a také klesne k zemi. Po chvíli se oba probírají a Vinnetou praví: „Můj bílý bratr také šlápl na hrábě?”