-
Nejlepší
-
Muži a ženy
-
Období
Pepa moc rád vařil. Přišel za ním na návštěvu kamarád a dívá se, jak se v kuchyni otáčí, a pak se zeptá: „Kde máš ženu?”
„Ále, je v ložnici a spí.”
„Hm, a co vaříš?”
„No, švestkové knedlíky.”
Po chvíli chce přítel pozdravit jeho paní, a tak otevře dveře do ložnice. Ale vzápětí je hned zase přibouchne a říká: „Víš to, že je tam s nějakým mužským?”
„Safra, safra, to těch knedlíků budu mít málo!”
-
+


25. 12. 2011
Vdaná přítelkyně ke svobodné: „Tos ještě nenašla toho pravého?”
„Nenudím se, než najdu toho pravého, zkouším to s nepravými.”
-
+


25. 12. 2011
Zacinkají klíče, prásknou dveře a pan Novák je doma.
„Ženo, dneska je můj šťastný den,” radostně volá na svoji polovičku. „Našel jsem čtyřlístek!”
„To jsem netušila, že taky věříš na pověry,” ozve se z kuchyně.
Pan Novák dál halasí: „Jaképak pověry, celá rodina můžeme jít zadarmo do cirkusu!”
-
+


25. 12. 2011
„To je příjemná vůně, viď, drahý?” poznamenala v koupelně manželka.
„Jo, máš pravdu,” odvětí muž, „ale nesmíš si sundat plynovou masku!”
-
+


15. 12. 2011
Bořek se rozhodl, že udělá koláč. Když bylo dílo dokonáno a začalo se jíst, manželka najednou narazila zuby na něco tvrdého a vytáhla z koláče zapečenou lžíci.
„Co to má znamenat, Bořku?” nevěřícně se podívala na muže.
Manžel vysvětluje: „V kuchařce psali - přidat lžičku cukru. Cukr nebyl, tak jsem tam dal alespoň tu lžičku...”
-
+


25. 12. 2011
Proč má ženská doma pořád moc práce?
Protože když v noci spí, práce se jí hromadí!
-
+


25. 12. 2011
Potkali se dva kamarádi. Ten jeden se ptá toho druhého: „Člověče, co je s tebou? Jsi jakýsi smutný a pobledlý a celý se chvěješ.”
„Asi to tak bude!”
„Jak to?”
„Ale byl jsem na nádraží čekat manželku a ona nepřijela.”
„Chápu a ty máš strach, že se jí něco stalo.”
„Kamaráde, daleko něco horšího! Mám strach, že už je doma od předvčerejška...”
-
+


25. 12. 2011
Říká manžel manželce: „Sklapni na chvíli, abych slyšel, jestli naskočil motor!”
-
+


25. 12. 2011
Vrátí se manžel domů a v posteli výpomoc.
„Kdo jste?”
„Já jsem sólista Národního divadla!”
„To možná, ale pamatujte si, že tady jsem sólista já!”
-
+


25. 12. 2011
Pepa Krupica přišel v noci z hospody, nikde v bytě nerozsvěcoval světlo a potichu potmě vklouznul v ložnici k manželce do postele. Uvědomil si, že už dlouho manželku neobšťastnil, tak si to s velkou vervou odbyl a šel do koupelny. Tam strnul. Jeho žena leží ve vaně a čte knížku.
„Co-co-co tu děláš?”
„No co bych dělala, nevidíš? Koupu se.”
„A kdo to je v naší ložnici?!” zařval Pepa.
„Ty jsi zapomněl? Říkala jsem ti, že přijede moje matka.”
Pepa se vytočil, vlítl do ložnice, rozsvítil a zařval: „Proč jsi mi neřekla, že jsi to ty?!”
Tchyně na to: „Co bych ti říkala, když spolu už pět let nemluvíme...”
-
+


25. 12. 2011