Loupak.cz - Vtipy

Jaký je nejvýstižnější oxymóron - spojení dvou slov, která si na první pohled odporují?
Hodná tchyně.

Na ulici stojí tři ženské a vykládají si o nemocech a o bolesti.
„Největší bolest, jakou jsem zažila,” začne první, „bylo braní krčních mandlí.”
„To nic není,” odporuje druhá. „Počkej, až budeš rodit, to je bolest.”
„Jděte obě někam,” říká nakonec třetí. „Největší bolest je praní prádla!”
„Co blbneš,” diví se obě, „vždyť pereme skoro každý den.”
„No jo,” povídá ta poslední, „ale jen počkejte, až vám povolí závěr u podprsenky a spadne vám koza do ždímačky. To je žůžo!”

„Chtěl bych se jmenovat Jan,” brouká si Petr, „přítel dívek a dam...”
Žena se diví: „Co máš pořád s tím děvkařem Adamem?”

Kamarád k panu Kaliankovi: „Pepo, tebe jsem neviděl už dlouho! A co, že jseš tak sám, kde máš ženu?”
„Ále, ve sklepě.”
„Počkej, to je tam furt? Tys ji tam zamknul?”
„Ne, zabetonoval!”

Když se nám nedávno rozbila sekačka na trávu, manželka mi neustále připomínala, abych jí opravil... Ale já jsem byl vždy zaneprázdněný. Na programu bylo: auto, fotbal, internet, rybaření, kamarádi, hospoda... něco, co bylo pro mne mnohem důležitější. Nakonec přišla s nápadem, ve který doufala, že zabere. Když jsem přijel včera domů, seděla ve vysoké trávě a střihala ji malými krejčovskými nůžtičkami. Tiše jsem jí chvíli pozoroval a pak jsem
vešel do domu. Po pár minutách jsem se vrátil a podal jí zubní kartáček se slovy:
"Až skončíš se stříháním, drahá, mohla bys zamést dvůr".
A víc už si nepamatuju...


By:{Zaly}

Odborníci tvrdí, že k nám na Moravu ještě nemoc šílených krav nedorazila. To ale neviděli moji tchyni.

Manželka manželovi: „S ohledem na současnou krizi a stav rodinného rozpočtu se musíš vzdát piva k večeři a k víkendovým obědům.”
„A co ty?”
„Já se pokusím odnaučit tě kouřit.”

Její muž byl po řadu měsíců v bezvědomí, z čehož se jen chvilkami probíral. Přesto jeho věrná manželka celé dny proseděla u jeho lůžka. Po jednom probuzení ji opět spatřil a řekl jí: „Ve všech těžkých chvílích jsi byla se mnou. Když mě vyhodili z práce, byla jsi mou oporou. Když jsem začal podnikat a zkrachoval, byla jsi u toho. Když mě postřelili, stála jsi vedle mě. Když jsme přišli o dům, podporovala jsi mě. Když jsem začal mít zdravotní problémy, i to jsi byla po mém boku. Víš, co to znamená?”
„Copak, miláčku?”
„Nosíš mi smůlu!”

„Kamaráde, i po dvaceti letech je pro mě moje žena stále dráždivá.”
„Čím, prosím tě?”
„Skoro každou druhou větou, kterou řekne.”

„Včera jsem musel zacvaknout za tchyni pokutu, protože špatně parkovala a zrovna u sebe neměla ani cvoka,” stěžuje si přátelům pan Vodička.
Jeden kamarád se podiví: „Neříkej, odkdy se platí pokuty za košťata?”