Loupak.cz - Vtipy

Matka vyčítá hezounovi: „Nemusíš lézt každému boháčovi do prdele!”
„Ale já za to nemůžu, že je ve vyšší společnosti tolik gayů!”

Lékař v nemocnici prohlíží pacienta a říká mu: „Vy se mi nějak nelíbíte...”
Pacient odpoví: „Však vy taky nejste žádný krasavec!”

Pán osloví krásku: „Nechtěla byste se, madam, podívat ke mně domů na sbírku pohlednic?”
„Ne, děkuji,” odmítne ho madam. „Já už mám jedno dítě ze známek a druhé z motýlů!”

Na smrtelné posteli leží 80letý milovaný manžel, otec, dědeček. Blíží se jeho poslední chvíle na tomto světě a kolem něj se shromáždila celá rodina, tj. žena, všechny děti, skoro všechna vnoučata a dokonce i několik pravnoučat. Všichni soucitně a v tichu čekají, až přijde ta chvíle.
Náhle se dědeček probere a povídá: „Povím vám, mí nejbližší, své největší tajemství. Já jsem se ve skutečnosti nikdy nechtěl oženit a založit rodinu. Měl jsem všechno. Rychlá auta, krásné ženy, mnoho přátel a bohaté konto. Ale jednoho dne mi přítel řekl: ‚Ožeň se a založ rodinu, protože ti nebude mít kdo podat poslední sklenici vody, až budeš na smrtelné posteli a budeš mít žízeň!’ A tak jsem se oženil a radikálně tak změnil svůj život. Večerní diskotéky s krásnými ženami nahradilo sledování seriálu s manželkou. Autem jsem vás, děti moje, vozil do školy a ze školy a na společnou dovolenou k moři. Peníze z konta se rozplynuly na vaše studia, děti moje. Krásné dny svobody odnesl vítr. A teď, když ležím na smrtelné posteli, víte, co je nejhorší?”
„Co, tatínku náš drahý?” ptají se všichni.
„Nemám, kurva, žízeň!”

„Dobrý den, věřím, že dnešní den zůstane ve vaší paměti jako ten nejšťastnější ve vašem životě.”
„Ale já se žením až zítra!”
„No právě proto.”

Po milostném aktu povídá muž své družce: „Kdybych nevěděl, že máš astma, myslel bych, že jsi mě chtěla vypískat...”

Přijde pán do obchodu a ptá se: „Máte trencle?”
„Nemáme,” odpoví prodavačka, „ale máme tady nátělníček a slipečky, takový kompleteček.”
No nic, pán jde do jiného obchodu a zase se ptá: „Máte trencle?”
„Nemáme,” na to prodavačka, „ale máme tady pěkný nátělníček a slipečky, takový kompleteček.”
Pán odmítne, jde do dalšího obchodu a opět se ptá: „Máte trencle?”
„Nemáme,” povídá prodavačka, „ale byl by tady nátělníček a slipečky, takový kompleteček.”
Pán se má k odchodu a tu do prodavačky šťouchne kolegyně: „To je nějaký ňouma z venkova. Zeptej se ho, jestli nemá vejce.”
„Hej, pane, počkejte,” volá za ním prodavačka. „Nemáte náhodou vejce?”
„Mám,” odpoví pán, „a pinďourka taky, takový kompleteček!”

Na jednom předměstí zazvonil u domku chlápek. Otevřela mu paní domu a on povídá: „Paní, umíte souložit?”
Ženská mu zabouchla dveře před nosem. Chlápek odešel, ale druhý den přišel zase a situace se opakovala.
Když se objevil i potřetí, žena si večer stěžovala manželovi, který se rozhodl, že si tedy vezme volno, zůstane schovaný doma a manželka tomu chlapovi zkusí odpovědět.
Další den chlápek zase přišel. Když zazvonil, manžel popadl klacek a schoval se za dveřmi, zatímco manželka otevřela. Chlápek se zase ptá: „Paní, umíte souložit?”
„Ano, proč se ptáte?”
„No, tak začněte pravidelně souložit se svým manželem, ať mi přestane chodit za ženou.”

„To je ale nádherný oblek,” chválí při svatebním obřadu svého nastávajícího nevěsta.
„To bych řekl - taky jsem ho měl na tatínkově pohřbu!”

Je Král a má tři princezny.
Večer asi v devět hodin jde okolo prvního pokoje a tam slyší pláč, jde tedy ke druhému pokoji a tam slyší smích, poté jde kolem třetího pokoje a tam slyší hromy a blesky.
Ráno u snídaně říká princezně z prvního pokoje: „Co si večer dělala? Já tady slyšel pláč.”
„Víte tatínku, on ho měl tak špičatýho, až to bolelo.”
Ptá se druhé princezny: „A co jsi dělala ty, že jsem slyšel smích?”
„Víte tatínku, on ho měl tak chlupatýho, až to lochtalo.”
„No dobře,” odpoví a přijde ke třetí princezně a říká „a copak, že od tebe z pokoje byly slyšet hromy a blesky?”
„No víte tatínku on to chtěl zkusit s rozeběhem a napálil to do zásuvky..”