Loupak.cz - Vtipy

Z rozhovoru: „A jak se ten nerudnej chlap jmenoval?”
„Ruda.”

Na Praze 4 došlo k dalšímu loupežnému přepadení. Přepadená žena uloupila útočníkovi zbraň.

Jeden bohatý muž zemře, přijde do nebe a ptá se, zda se může vrátit na zem pro něco, co tam zapomněl. Jeho přání je výjimečně vyhověno. Po návratu na zem začne sbírat všechno zlato, co za život získal. Naskládal si zlaté cihly na krosnu a vrátil se do nebe.
U vstupní brány se ho anděl ptá, pro co se na zem vracel a on mu pyšně ukazuje své zlato. Anděl odpovídá: „Ale proč sem do nebe nosíš tyhle dlažební kostky?”
Bible Zj 21:21: „A náměstí toho města je z ryzího zlata jako z průzračného křišťálu.”

Papež schválil novou pilulku pro katolické ženy. Váží dvě tuny - opře se o dveře a manžel nemůže dovnitř.

Jede papež Afrikou a najednou zahlédne, jak v řece žere krokodýl černocha. Nechá si zastavit, aby mu pomohl, když vtom vyběhnou z křoví dva běloši, krokodýla utlučou a černocha i krokodýla vytáhnou na břeh.
Papež to vidí a praví: „Pánové, to bylo výborné, jak jste pomohli bližnímu svému, i když je jiné barvy pleti, a že ty řeči o rasismu v Africe nejsou pravdivé. Výborně, budu se za vás modlit!” Nasedne do papamobilu a odjede.
Ti dva stojí na břehu, dívají se za ním, a po chvíli jeden povídá: „Kdo to byl?”
„To byl přece papež!” poučuje ho druh.
„A kdo to je?”
„No, to je zástupce Boha na zemi!”
„Ty, prosím tě, a ten Bůh je kdo?”
„Ty to nevíš? To je ten nejvyšší, všemohoucí a vševědoucí!”
„No, možná že je vševědoucí, ale o tom, jak se loví krokodýli, nemá ani páru!”

Babička vypráví vnoučkovi Pepíčkovi pohádku: „Smolíček byl malý pacholíček a byl u jednoho jelena, který měl zlaté parohy...”
„Zlaté parohy,” zaujme chlapečka, „to už mu jako srnka padesát let zahýbala?”

„V českém šoubyznysu je pěknej cirkus!”
„Proč myslíš?”
„No vždyť je to na první pohled jasné - zpěvačka Bílá je cikánka, kolega Černoch je bílý...”

Šéfredaktor provádí pohovor s adeptkou na sekretářku.
„Jak rychle umíte psát na stroji?”
„Tři sta úderů za minutu!”
„Tak to vás bohužel nemohu přijmout. Tak rychle já diktovat nedovedu!”

Žila, byla v jedné zemi krásná, chytrá a emancipovaná princezna. Když jednou seděla ve své nádherné zahradě na břehu potoka a zabývala se Feministickými meditacemi, vyskočila z potoka žába a řekla jí: „Jsem princ zakletý zlým čarodějem. Stačil by jediný tvůj polibek, abych se znovu proměnil v pohledného, urostlého a elegantního muže. Pak se můžeme vzít a žít šťastně na tvém zámku s mou matkou. Budeš mě moci milovat, připravovat moje jídlo, prát moje košile a rodit moje děti. Budeme velmi šťastní.”
Tentýž večer si princezna při vychutnávání lehce osmahnutých žabích stehýnek ve vinné omáčce pomyslela: „Tos uhod, blbečku...”

Přijde dívka ke zpovědi s tím, že minulý týden sedmkrát zhřešila. Farář sedne k počítači, naklepe data a udělí rozhřešení: „Pětkrát otčenáš a třikrát zdrávas.”
Za týden přijde dívka znovu, že tentokrát zhřešila jedenáctkrát. Farář opět sedne k počítači, marně s ním zápolí a nakonec jí oznámí: „Běž honem ještě třikrát zhřešit, ono mi to nevychází na celá čísla!”