Loupak.cz - Vtipy

Změna jídelníčku - místo knedlo vepřo zelo to v jídelně zelo prázdnotou.

V pivnici se ptá host šéfa: „Co je to tu za divný zápach?”
„Čerstvý vzduch, pane. Větráme.”

Přijde host do restaurace a objednává si u vrchního: „Dvě vajíčka, jedno natvrdo až do zelena, druhé napůl syrové, dva připálené toasty, rozteklé máslo a dva plátky slaniny, z jedné strany syrové a z druhé spálené. K pití slabou a studenou kávu.”
„Omlouvám se, ale to asi naši kuchaři nesvedou.”
„Jakpak by ne, včera se jim to podařilo!”

Co je to restaurace?
Gastronomické zařízení s astronomickými cenami.

Mládeži do 18 let nenaléváme, mládež je šikovná, naleje si sama...

„Pane hospodskej, co že máte dneska takovej nával na pivo?”
„Ale, v celé čtvrti dva dny neteče voda... Umíte si představit, jak já chudák na tom musím tratit?!”

Byl jednou jeden mejdan. Slavilo se až do rána. Když byli všichni oslavenci řádně pod parou, napadlo jednoho z nich, že by si mohli zalyžovat. Tak vytáhl lyže a začal v paneláku jezdit po schodech.
Byla neděle ráno a jedna babička šla z kostela. Protože na schodech se blbě házejí obloučky a babička rozvášněnému lyžaři nechtěla nebo nestihla uhnout, stalo se něco, co se nemělo stát. Babička zůstala ležet pod schody v nepříliš dobrém stavu. Oslavenci jí pochopitelně zavolali sanitku, a pokračovali dál s pitím.
Když už konečně dopili a potom taky vystřízlivěli, pokusili se zjistit, kam nešťastnou babičku odvezli. Šli se zeptat do nejbližší nemocnice: „Prosím vás, nepřivezli vám sem ráno tu a tu paní?”
„Jo tu? Tak tu odvezli rovnou do blázince, říkala, že ji někdo v paneláku srazil na lyžích.”

Hostinský v nemocnici nevěřícně koulí očima: „Já, tvrdý alkoholik, a voda v koleni?!”

„Mohu vám donést k jídlu houby?”
„Ne, děkuji, já je jen rád sbírám.”
„Pokud na tom trváte, tak můžu to jídlo rozházet po zemi.”

Dva ožralí vedou třetího, ten jen mručí. Po chvíli přestane i to a kámoši ho jenom úplně bezvládného táhnou.
„Poslechni, Franto,” zašeptá po chvíli jeden zděšeně. „Vždyť on je Lojza úplně mrtvej!”
Druhý opilec si z toho viditelně vrásky nedělá: „Hele, zrovna jdeme kolem márnice, tak ho tady necháme.”
Dali ho chudáka na máry a on tam ležel, dokud ho k ránu neprobudila zima.
„Sakra, co se to se mnou děje?” zděsil se. „Jak to, že jsem v márnici? To asi živej nebudu. Ale mrtvej asi taky ne, to by se mi nechtělo tak chcát!”