Loupak.cz - Vtipy

Ptá se pán v restauraci: „A z jakého vosku je ta svíčková?”

„Dejte mi prosím cigaretu.”
„Moje cigarety kouřit nemůžete.”
„Copak, jsou moc silné?”
„Ne, jen já jsem lakomec.”

Jak v dnešní době vypadá vepřové na paprice?
Talíř plný papriky a na ní kousky masa.

Sedí děda v hospodě, už dost opilý, kouká na hodinky a zjistí, že už měl být dávno doma. Tak se zkouší zvednout ze židle, ale nějak mu to nejde. Tak si dá kafe a zase se zkusí zvednout. Zase mu to ale nejde. Tuto proceduru opakuje asi desetkrát, až si řekne: „No nic, babka bude bláznit, musím se domů nějak doplazit.”
A tak se připlazí domů, potichu se převleče a vleze do postele. Ráno mu bába říká: „Teda dědku, tys musel být včera pěkně navalenej.”
Děda se diví: „A jak to víš, vždyť jsem se snažil být tak potichu.”
Bába mu na to odpoví: „To jsi teda byl, já jsem tě neslyšela, ale ráno volal hospodský, že sis tam zapomněl invalidní vozík!”

Pohádá se chlápek se svojí ženou, práskne dveřma, posadí se na balkón, smotá jointa, vyhulí ho... a najednou: zuuummm - oblohou proletí žlutá koule.
Chlápek sedí, kouká a říká si: „Ty vole...” A ubalí si ještě jednoho.
Vyhulí ho... a zase: zuuummm - oblohou proletí žlutá koule.
Chlápek sedí, vůbec nechápe, tak si ubalí třetího špeka, vyhulí ho... a zuuummm, zase proletí žlutá koule.
Chlápek už vůbec nechápe, a najednou se otevřou dveře, v nich stojí manželka a říká: „Franto, pojď domů, sedíš tu už tři dny.”

Pan Pepa to v hospodě přehnal s alkoholem. Přátelé ho pomohli dotáhnout domů. Pepa se dostane do dveří a zůstane tam bezvládně ležet. Ráno ho tam najde manželka. Myslela, že je mrtvý, a proto kolem něho rozložila květiny a šla zajistit pohřeb.
Pepa se probudil a říká si: „Jsem mrtvý, nebo živý? Jestli jsem živý, tak proč mám kolem sebe květiny, a jestli jsem mrtvý, tak proč se mi chce na záchod?”

Přijde host do restaurace a přeje si čaj.
„Jaký prosím, čínský, indický, gruzínský,” ptá se číšník.
„Víte co, žádnou politiku, dejte mi kafe.”

Společensky unavený pán ulehl v parku na lavičku. Jde kolem policista a zatřese s ním: „Člověče, běžte pryč! Tady nemůžete ležet!”
„Ležet já náhodou můžu,” odpoví pán. „Jít nemůžu.”

Opilec se vrátí pozdě v noci domů a manželka mu vyčítá: „Kdybys radši namazal vrata!”

„Pane vrchní, já jsem si objednal vajíčka na měkko, ale ty, co jste mi přinesl, jsou úplně tvrdá!”
„Víte, my za to skutečně nemůžeme. Vařili jsme je 20 minut a stále byla tvrdá...”