Loupak.cz - Vtipy

Sedí v parku na lavičce dva osmdesátiletí důchodci a ten jeden říká tomu druhému: „Ještě štěstí, že jsou u nás ty pánské noční erotické kluby, člověk by už pomalu nevěděl, za co má ten důchod utratit...”

Víte, proč počítají důchodci každou korunu?
Protože na to mají čas.

Děda je tázán, co je příčinou toho, že se dožil sta let.
„Abych řekl pravdu, je to tím, že se nepodařilo zjistit, kdo zabil klenotníka z naší ulice!”

„Ta dnešní mládež se snad zbláznila,” stěžuje si stará Mlynářová tetě Slepičkové. „Utratí celé kapesné za pogy jenom proto, aby je pak mohli hodit do popelnice!”

„Seznam - najdu tam, co neznám!” citoval děda oblíbený internetový vyhledávač a naklepal do hledání: SEX.

„Tak se namažte neoprénem,” volá na prokřehlého plavce babička. „Slyšela jsem, že s ním můžete do studené vody, aniž byste mrzli!”

Starý milionář našel pod stromečkem mladou prostitutku.
„Co tady děláš?” zeptal se dívky překvapeně.
„Já jsem přeci tvůj dárek...” usmála se na něj šlapka.
„Ach Bože, díky!” šťastně zvolal stařík. „Vždycky jsem si přál takovou dceru!”

„Ta dnešní mládež,” povzdechne si děda, když kolem něj prochází mladá blondýnka od vedle. „Maluje se to jako štětka, voní se to jako štětka, vypadá to jako štětka... Tak za kolik?”

Jeden starý farmář slavil své stopáté narozeniny. Novinář z místních novin samozřejmě nemohl chybět u takové slávy a ptal se, jaký je farmářův recept na dlouhověkost. Ten povídá: „No, vzdal jsem se vína, žen a zpěvu.”
„To vás tedy šlechtí, pane. A kdy jste tak učinil?”
„Hmm, no... kdy to tak bylo... no, asi tak dva nebo tři měsíce zpátky!”

Babička pošle dědu pro mouku. Děda jde po ulici a říká si nahlas, aby to nezapomněl: „Dvě kila mouky, dvě kila mouky...”
Pak ho napadne, že se ještě pojistí a bude si pamatovat také „bílý prášek”. Kdyby zapomněl na mouku, vzpomene si na bílý prášek a hned mu to dojde.
Už je skoro u obchodu, ale samozřejmě že všechno zapomněl. Před obchodem ho osloví drsně vyhlížející mladík: „Hej dědo, nechceš kokain?”
„Co jestli nechci?” nechápe děda.
„No kokain, dědo..., takovej bílej prášek.”
„A jo,” plácne se do čela stařík, „dejte mi dvě kila.”