Loupak.cz - Vtipy

Chlápek spěchá na jezdících schodech a při tom druhému šlápne na nohu. Po pár krocích si to rozmyslí a vrátí se: „Promiňte pane, nechtěl jsem vám šlápnout na nohu.”
„Nemusíte se omlouvat, už jsem vám plivl na záda!”

„Jak to šlo na kurzu surfování?”
„Docela dobře. Spadl jsem z prkna tolikrát, že už nepotřebuju kurz potápění.”

Svěřuje se starý zlatokop kamarádům: „Konečně si po tolika letech odpočinu - pojedu na dovolenou na Zlaté písky!”

V půl jedné v noci zazvoní někdo u lékárníka. Rozespalý lékárník se roztržitě oblékne, otevře a spatří opilého, škytajícího námořníka.
„Vy jste lékárník?” ptá se ho vrávorající námořník.
„Ano. Co se stalo?”
„A jste majitelem této lékárny?”
„Ano, jsem. Co si přejete?”
„Prosím vás,” škytne námořník, „máte takové bílé kulaté pilulky proti mořské nemoci?”
„Mám!” vyrazí ze sebe lékárník a zuří vzteky, protože ho kvůli takovéhle hlouposti vytáhl z postele.
„Tak si je strčte za klobouk!” zařve ze všech sil námořník a s hurónským smíchem zmizí za rohem.
To by mohl být docela klidně konec, jenže chudák lékárník je zlostí celý bez sebe, rozmrzele se svlékne, vleze do postele a rozčilením nemůže usnout. Asi tak za půl hodiny se zvonek opět ozve. Lékárník vyskočí, navlékne kalhoty, letí ke dveřím a tam stojí zase námořník. Lékárník se chce na něho vrhnout, ale vidí, že tohle je někdo jiný, tenhle je menší a má knírek.
„Promiňte,” omlouvá se námořník s knírkem, „nebyl tady asi tak před půlhodinou jeden opilý námořník?”
„Byl!” vyhrkne lékárník.
„A ptal se vás, jestli jste lékárník?”
„Ptal.”
„A vy jste mu řekl, že ano.”
„Ano, řekl.”
„A ptal se vás,” pokračuje námořník s porozuměním, „jestli jste majitelem této lékárny?”
„Ano, ptal,” odpovídá netrpělivě přešlapující lékárník.
„A vy jste mu řekl, že jste jejím majitelem?”
„Ano, řekl.”
„A zeptal jste se ho, co si přeje?” pokračuje pomalu rozšafný noční návštěvník.
„Ano,” přikyvuje zkoprnělý lékárník.
„A on si přál vědět, zda máte takové bílé kulaté pilulky proti mořské nemoci?”
„Ano, přál.”
„A vy jste mu samozřejmě řekl, že je máte?”
„Ano, řekl.”
„A on vám řekl, abyste si je strčil za klobouk?”
„Jo, řekl!” vyhrkne lékárník.
Námořník se dobrácky usměje a pokračuje: „Tak já jsem vám jen přišel říct, že už si je za tím kloboukem nemusíte nechávat, a můžete si je zase klidně vyndat, protože jste naletěl na nejapný žert mého opilého kamaráda!”

Rodinka v přírodě: „Děti, tady vidíte místo, kde jsme loni stanovali!”
„A jak jsi to poznal?”
„Podle té hromady odpadků a konzerv!”

Chlubí se pan Vosátko na firemním večírku: „O prázdninách jsme s dětmi jeli autem na Slovensko a letadlem do Řecka.”
„Copak, že jste do toho Řecka jeli letadlem?” zrudne smíchy pan Kalina. „Nevysunul se vám podvozek?”

Fotograf jednoho renomovaného magazínu dostal za úkol udělat reportáž o velkém lesním požáru. Jeho šéf mu vytelefonoval na letišti zapůjčení malého letadla i s pilotem. Fotograf dorazil na letiště hodinu před západem slunce a opravdu, na letištní ploše stála malá Cesna a v ní seděl pilot. Fotograf si vlezl s výstrojí na zadní sedadlo a povídá: „Tak honem do vzduchu!”
Pilot nahodil motor a za chvilku se letadlo odlepilo od země. Letělo sice dost nevyrovnaně, ale letělo. Fotograf říká: „Leťte na severní stranu požáru a udělejte tam několik nízkých průletů.”
„Proč?” zeptal se nervózně pilot.
„Protože chci udělat fotky. Jsem fotograf a fotografové dělají fotky.”
Po krátké pauze pilot povídá: „Chcete říct, že nejste můj letecký instruktor?”

Každý, kdo jede na dálnici pomaleji než vy, je idiot. Každý, kdo jede na dálnici rychleji než vy, je šílenec.

Zastaví důstojník nachmeleného námořníka a napomíná ho: „Jak to chodíte? Vždyť máte čepici obráceně!”
„To nevadí, já se za chvíli budu zase vracet!”

V Německu mají na parkovištích vyhrazena místa pro ženy. Víte, čím jsou výjimečná?
Jsou dvakrát tak široká!