Loupak.cz - Vtipy

„Asi si budu muset dát na svůj kamion ceduli - nadměrný náklad,” svěřuje se známému u pumpy řidič tiráku.
„Proč? Dodneska ses bez toho obešel...”
„No jo, ale manželka si to nenechá vymluvit a pořád chce jet jednou se mnou!”

Baví se dva cestující ve vlaku a jeden se ptá toho druhého: „K čemu s sebou taháš na dovolenou ten tlustý ruský slovník?”
„Jedeme přeci do Karlových Varů, tak abych se tam alespoň nějak domluvil!”

Občané, děkuji řidiči autobusu č. 22, že na zastávce také občas otevře dveře.

Pilot volá o pomoc: „Mejdej, mejdej, hoří mi motor! Zavolejte hasiče!”

Horolezec vypráví: „Když jsem dosáhl vytouženého vrcholu, vyčerpaně jsem spadnul na zem.”

Dívka zastavuje automobil a prosí o svezení.
„Dobře,” povídá ten pán, „ukažte mi ručičku.”
Dívka podá ruku, řidič zkoumá její dlaň.
„V pořádku, sedněte si, máte dlouhou linii života. Já nemám brzdy!”

Volkswagen při spojení se Škodovkou chce otestovat kvalitu jejich aut. Nejdříve pozve pracovníky AZNP na návštěvu továrny VW. Pracovníci se jen diví, nevychází z údivu a tu se jeden zeptá: „Co je tohle?”
„Zde testujeme dveře automobilů, večer zavřeme v autě kočku a pokud je ráno mrtvá, je všechno v pořádku.”
O měsíc později přijel boss z VW do AZNP. Prochází fabrikou, nestačí se divit a na konci se zeptá: „Co je toto?”
„No zde testujeme dveře nových aut, večer do auta zavřeme kočku, a pokud do rána neuteče, tak je vše v pořádku...”

Na pláži: „Namazal bys mi záda?”
„Jasně.”
Za okamžik: „Ale ne máslem!”
Po několika minutách: „Namazal bys mi chleba?”
„Jasně.”
Za okamžik: „Ale ne opalovacím krémem!”

V půl jedné v noci zazvoní někdo u lékárníka. Rozespalý lékárník se roztržitě oblékne, otevře a spatří opilého, škytajícího námořníka.
„Vy jste lékárník?” ptá se ho vrávorající námořník.
„Ano. Co se stalo?”
„A jste majitelem této lékárny?”
„Ano, jsem. Co si přejete?”
„Prosím vás,” škytne námořník, „máte takové bílé kulaté pilulky proti mořské nemoci?”
„Mám!” vyrazí ze sebe lékárník a zuří vzteky, protože ho kvůli takovéhle hlouposti vytáhl z postele.
„Tak si je strčte za klobouk!” zařve ze všech sil námořník a s hurónským smíchem zmizí za rohem.
To by mohl být docela klidně konec, jenže chudák lékárník je zlostí celý bez sebe, rozmrzele se svlékne, vleze do postele a rozčilením nemůže usnout. Asi tak za půl hodiny se zvonek opět ozve. Lékárník vyskočí, navlékne kalhoty, letí ke dveřím a tam stojí zase námořník. Lékárník se chce na něho vrhnout, ale vidí, že tohle je někdo jiný, tenhle je menší a má knírek.
„Promiňte,” omlouvá se námořník s knírkem, „nebyl tady asi tak před půlhodinou jeden opilý námořník?”
„Byl!” vyhrkne lékárník.
„A ptal se vás, jestli jste lékárník?”
„Ptal.”
„A vy jste mu řekl, že ano.”
„Ano, řekl.”
„A ptal se vás,” pokračuje námořník s porozuměním, „jestli jste majitelem této lékárny?”
„Ano, ptal,” odpovídá netrpělivě přešlapující lékárník.
„A vy jste mu řekl, že jste jejím majitelem?”
„Ano, řekl.”
„A zeptal jste se ho, co si přeje?” pokračuje pomalu rozšafný noční návštěvník.
„Ano,” přikyvuje zkoprnělý lékárník.
„A on si přál vědět, zda máte takové bílé kulaté pilulky proti mořské nemoci?”
„Ano, přál.”
„A vy jste mu samozřejmě řekl, že je máte?”
„Ano, řekl.”
„A on vám řekl, abyste si je strčil za klobouk?”
„Jo, řekl!” vyhrkne lékárník.
Námořník se dobrácky usměje a pokračuje: „Tak já jsem vám jen přišel říct, že už si je za tím kloboukem nemusíte nechávat, a můžete si je zase klidně vyndat, protože jste naletěl na nejapný žert mého opilého kamaráda!”

Dobrá nadávka pro řidiče je „pedaltonik” - nedokáže rozeznat pedál plynu od pedálu brzdy.