Loupak.cz - Vtipy

Nápis na jednom hrobě: „Kdybys tolik nepil a nekouřil, mohl jsi tu s námi sedět, pít a kouřit...”

Nemocnice v Podolí nabízí tento týden zcela zdarma přírodní porody do vody.
Zn.: Pouze pro milovníky divokých zážitků.
P.S.: Tlačit můžete začít už v blízkosti Podolské plovárny.

Kat uprostřed náměstí koná svou práci, kolem davy přihlížejících. Jeden z diváků zašeptá sousedovi: „Jak se jmenoval ten nešťastník?”
Kolega odpoví: „Byl to nějaký Sťatohlav.”

„Mami,” křičí Pepík, „já už nechci brášku!”
Matka ho okřikne: „Drž hubu a žer, co ti dávám!”

V zámeckém rybníce pere na valše mladá dívka prádlo, když v tom se znenadání utrhne ze skály nad rybníkem velký kus kamene a dívku úplně rozdrtí. Tuto scénu pozoruje zámecký pán a povídá hraběnce: „Ten vodní kámen je pěkný prevít, už mi takhle zlikvidoval tři pračky.”

Jedenáct lidí viselo na laně pod helikoptérou, deset mužů a jedna žena. Protože lano nebylo dost silné, aby udrželo všechny, dohodli se, že někdo se musí pustit, jinak se zřítí všichni i s helikoptérou. Nemohli se rozhodnout, kdo to bude, až se konečně ta žena rozhodla pronést dojemnou řeč. Řekla, že se pustí dobrovolně, protože ženy jsou zvyklé všeho se vzdát pro své děti a svého muže, všechno mužům dát a nic za to nepožadovat. Když se svým proslovem skončila, všichni muži začali nadšeně tleskat...

Přijde večer nově přibylý nebožtík za hrobníkem: „Promiňte, že vás takhle pozdě otravuju, pane. Ale mohl byste mi poradit, kde jsou tady záchody?”

Potkají se dva kanibalové. Jeden si nese urnu a druhý se ho ptá: „Kde jsi sehnal instant?”

„Pepíčku, jak to, žes házel po dědečkovi kameny?”
„Já už nebudu.”
„Už ani nebude zapotřebí.”

Jak zní nejpříjemnější slova od kanibala?
Fuj.