-
Nejnovější
-
Národy a menšiny
-
Období
O’Brian je na výletě na Sinaji. Trochu se opozdí za výpravou a za chvíli neví kudy kam. Je ztracen. A najednou, v dálce - oáza! A v ní obchod!
Přišourá se tam, celý zchvácen, a hned k obchodníkovi. Ten sedí před kvelbem a čte si Jerusalem Post. O’Brian ho žádá o vodu! Obchodník jen mlčky ukáže rukou nad sebe. Nad obchodem visí cedule „Moishe Teitelbaum - kravaty”. Vysvětluje trpělivě: „Bohužel, nemám pro vás žádnou vodu na prodej. Kravaty - prosím. Výběr zdaleka v okolí největší. Značkové a konfekce. Množstevní slevy. Vodu však - bohužel.”
O’Brien zuří: „Cožpak nevidíte, že jsem se ztratil? Že jediné, co potřebuji, je voda? Víte, kam si všechny ty kravaty můžete napchat?”
Mojše se nevzruší: „Není od vás pěkné být na mě hrubý. Myslím, že jsem vám udělal velmi kvalitní nabídku. Chcete kravatu? Lepší obchod široko daleko nenajdete! Nechcete? I tak jste byl u nás vítaným zákazníkem. Skutečností však nicméně zůstává, že vodou neobchodujeme.”
Na O’Briena jdou mdloby.
„Co se vody týče,” pokračuje Mojše, „mohu vám dát radu. Zhruba třicet minut cesty tímto směrem naleznete Restaurant u Maxe - rozumějte, Maxe Teitelbauma, mého bratra. Vody, kolik hrdlo ráčí.”
O’Brien zmobilizuje všechny síly a odchází naznačeným směrem. Mojše opět usedá před obchod a pokračuje ve čtení Jerusalem Post. Po dvou hodinách, když už má přečtené všechno, i finanční trhy, vrací se z naznačeného směru O’Brien. Sotva se doplouží. Mojše se zajímá: „Vzácný příteli! Snad jste ten vyhlášený restaurant neminul?!”
O’Brien klesne na kolena: „Samozřejmě, že jsem ho našel. Minout jsem ho nemohl. Ale Max mě tam odmítl vpustit bez kravaty!”
Další vtipy z kategorie
Zeptali se Blumenfelda: „Oženil se vám prý syn. Udělal to z lásky, nebo kvůli penězům?”
Blumenfeld: „Z lásky k penězům.”
-
+
25. 12. 2011
Khon přijde jednou domů dřív a nachytá ženu v posteli se svým přítelem Steinem. Smutně se na něj podívá a říká: „Teda Stein, tomu nerozumím. Já musím, ale kdo jich nutí, to nechápu!”
-
+
25. 12. 2011
Močí cikán v kolejišti. Náhle se z ampliónu ozve: „Občane, okamžitě položte ten kabel!”
-
+
25. 12. 2011
Skot McCormick šel se svým šestiletým synem Patrickem v Aberdeenu na pouť. No a jako na pouti spousta atrakcí a také tam prodávali cukrovou vatu, zmrzlinu a mnoho jiných dobrot. Patrick žadoní po otci: „Tati, kup mi zmrzlinu.”
Táta jako pravý Skot se chvíli ošíval, pak mu tu zmrzlinu koupil. Když už bylo Patrickovi asi osmnáct let, tak byl se svým otcem na fotbalovém derby Celtik - Rangers, no a jako ještě student, nevydělával, tak poprosil otce, zda by mu mohl na občerstvení koupit pivo. Otec chvíli přemýšlel a pak prohlásil: „Člověče, neblázni - na zmrzlinu pivo?!”
-
+
25. 12. 2011
Abeles u právníka: „Já si je najmu, ale musejí mi napřed zaručit, že ten případ vyhrajou.”
„Tak mi nejdřív povězte, oč se jedná,” vybízí ho právník.
Abeles vypráví příběh plný podvodů a machinací. Když skončí, tak právník řekne: „Výborné, tento spor se nedá prohrát.”
„Panebože, to je hrůza,” spustí Abeles nářek.
„Co se děje?” vyptává se právník.
„Já jim to vylíčil z pohledu druhý strany.”
-
+
25. 12. 2011
Jedou dva Skoti v kupé ve vlaku z Glasgowa do Aberdeenu. Ten jeden vytáhne dýmku, nacpe si ji a začne blaženě pokuřovat. Ten druhý jak to viděl, vytáhl také dýmku a začal se prohledávat a říká: „Já mám dnes smolný den, zapomněl jsem zápalky doma, mohl byste mi prosím vás jednu věnovat?” ptá se toho naproti.
Ten v sobě potlačí tu svou skotskou šetrnost a s kyselým výrazem mu tu zápalku podal. Ten poděkoval a začal se znovu prohledávat.
„Hergot, já mám dnes opravdu smůlu, já zapomněl i tabák!”
Skot naproti: „Tak mi tu zápalku vraťte, stejně ji nebudete potřebovat...”
-
+
25. 12. 2011
Ptá se ve skotské rodině pětiletý vnuk Patrick svého dědy: „Dědo, táta říkal, že prý by sis pro jednu penny nechal koleno vrtat, je to pravda?”
„A ty máš penny?” děda na to.
„Budeš se, dědo, divit, ale mám.”
„Tak, chlapče, neváhej a přines nářadí...”
-
+
25. 12. 2011
Kovboj vlétl do saloonu a zařval: „Hej, barmane, sklenici vody!”
V tu chvíli na něm spočinuly tázavé pohledy všech návštěvníků.
„No, co koukáte?” zvolá kovboj. „Jsem utahanej jako kůň!”
-
+
25. 12. 2011
Šnorer je jednou týdně hostem u bohatého Grunbauna. Jednoho dne si s sebou přivede mladého muže a beze slova ho posadí ke stolu. Když zpozoruje údiv v Grunbaunově tváři, podá vysvětlení: „To je můj přítel, je teď u mě na stravu.”
-
+
25. 12. 2011
Angličan byl ve skotském Aberdeenu na návštěvě. Když spěchal zpátky na nádraží na vlak, tak zjistil, že se mu zastavily hodinky. Vešel zrychleným krokem do nejbližšího hotelu do vestibulu, kde visely velké hodiny na stěně a začal si podle nich seřizovat své hodinky. Uviděl to ředitel hotelu, přišel k němu a káravým hlasem pronesl: „Dovoluji si vás, pane, důrazně upozornit, že hodiny na té stěně jsou jen pro naše hotelové hosty.”
-
+
25. 12. 2011
Video
Obrázky
Vtipy
Citáty
Hry
Video 
Obrázky 
Citáty 
Hry 
Zobrazit více
Přepnout na
mobilní verzi
