Lesní šikana

„Kušuj,” odhání od televize táta bobr mámu bobřici, „koukám na Bobru 11!”

Jde myška po kolejích a najednou jede vlak. Myška uskočí, ale nechá na kolejnici ocásek. Vlak jí ho přejede, myška se lekne, otočí se a vlak jí přejede i hlavičku.
A jaké z toho plyne ponaučení pro dámy? Pro jeden ocas hned neztrácet hlavu.

Letí komár vzduchem a vidí dva své druhy, jak sebou mlátí o zem.
„Ale hoši, co to je, heavy metal?”
„Nééé, Raid!”

Dva králíci utekli z výzkumné laboratoře a poprvé v životě spatřili trávu. A tak hop, hop, hop - skákali přes ni, když tu potkali staršího králíka.
„Ahoj,” říká ten starší králík. „Pokud chcete, můžete bydlet se mnou v mém doupěti.”
„Co je to doupě?” zeptali se králíci.
„Pojďte za mnou,” pobídl je starší králík.
Odvedl je do podzemí a oni byli unešení všemi těmi chodbami a jeskyňkami a rozhodli se zůstat s ním. Ráno je probudí dupání. Dup, dup, dup - dupe starší králík a ptá se jich: „Nechcete jít se mnou na zelí?”
„Co je to zelí?” ptají se oba králíci.
A starší králík je odvede na pole plné zelí, kde celý den chroupou. Zelí jim hrozně chutná, a tak se vracejí spokojeni s plnými žaludky a pochvalují si dnešní den. Druhý den opět - dup, dup, dup, a...
„Pojďte na zelí,” říká starší králík, a tak hopkají.
A další den znovu. To už pak povídá jeden druhému: „Což o to, zelí je dobrý, ale copak tohle je ten slavnej život? Pojď, ten musí bejt někde jinde.”
A tak jdou. Opět hop, hop, hop přes trávu, až potkají mladšího králíka, který je hned zdraví: „Ahoj. Zvu vás do svýho doupěte. Mám tam plno mladejch králičích holek.”
„Co je to holka?” ptají se králíci.
„To uvidíte,” odpoví jim ten mladší králík. „Pojďte se mnou.”
Tak jdou a po celé tři dny si užívají - dupky, dupky, dupky. Ale pak přijde první králík za tím druhým a povídá: „Člověče, já odsaď musím vypadnout.”
„Cože?” diví se druhý králík. „Vždyť tohle jsou ty nejlepší dny našeho života!”
Nespokojenec na to: „No jo, to je pravda. Ale když já už mám strašnou chuť na cigáro!”

Potkají se dva hrášky na talíři a jeden povídá: „Neviděli jsme se už někde?”
Druhý na to: „Jo. Myslím, že jsme byli ve stejné konzervě!”

„Ty kytky jsou ale nevděčné rostliny,” rozčiluje se stará paní, „liju jim koka kolu, limonády a já nevím co, a ony si klidně pojdou!”

Jede automobilista, když tu ho předběhne kuře. Automobilista přidá, ale nedokáže ho dohonit, pouze vidí, jak zaběhlo do statku. Dojede tam a ptá se statkáře, zda je to pravda, že má tak rychlé kuře.
„Ano, mám, je speciálně vyšlechtěné, aby mělo velká stehýnka.”
„A neprojevuje se to na chuti?”
„Nevím, ještě jsme žádné nechytili!”

Sova může otočit hlavu o 180 stupňů. A jednou za život i o 360 stupňů.

Pokud koupíte mluvícího papouška, bude mluvit sprostě.

Víte, jak chytit deset lvů?
Chytíte jich jedenáct a jednoho pustíte.