„Aničko, zavolejte mi sem toho nového strážníka z akademie,” oznamuje své sekretářce velitel městské policie.
Pomalu se otevřou dveře a dovnitř se batolí vyjukanej kořen.
„Prosím, posaďte se,” vítá ho s úsměvem velitel.
Nováček se nejistě posadí a s rozklepanými koleny zírá do stropu.
„Tak...” Náčelník ještě urovná nějaké neposedné složky a už se plně věnuje příchozímu. „Jak se jmenujete?”
„Ehm, ehm,” odkašle si mladík, postaví se a říká: „Vláček - hů hů, letadýlko - vrm vrm, autíčko - tů tů, snaubórd - sss sss, tiráček - tudů tudů, autobusek - tůůů tůůů... Básničku mě naučila maminka, kamarádi mi říkají VLASTA!”
Jdou dva policajti na obchůzce přes most, když se jim začne chtít strašně na velkou - asi snědli něco špatného, či co. Je to dost akutní, takže si prostě sednou na zábradlí a začnou... Náhle jeden povídá: „Podívej, jaká mi to dělá dole ve vodě krásná kola!”
„Pěkný. Ale mně to žádná kola nedělá!”
„No, to si ale musíš nejdřív sundat kalhoty!”
-
+


15. 12. 2011