Strašidelná noc

Na tiskovce ředitele dopravní policie Leoše Tržila ke změnám v povinné výbavě automobilistů si vzal slovo šéf pražské záchranné služby Zdeněk Schwarz a mj. pravil: „Byl jsem šikanován policisty, že nemám v lékárničce spínací špendlík. Nevěděl jsem, proč tam ten špendlík má být. Neví to nikdo, ani ti policisté, co mne buzerovali...”

„Nechceš jít zítra se mnou na oslavy?” nabízí kolegovi policajt.
„A co to má jako být?”
„Vítání jara.”
„No, tak jo... Kdy má přijet?”

„Tak jsem ti, Pavle, včera zažil něco zvláštního,” vyprávěl policajt. „Jdu si takhle po ulici a najednou koukám - podkova. Říkám si, to bude štěstí. No, a tak ji vezmu do ruky, otočím v dlani a on na ní stojí kůň!”

Stěžuje si policajt kolegovi: „Doktor mi řekl, že mám nosit brýle. Ale neřekl mi, jestli je mám nosit v levé, nebo v pravé ruce!”

Jde policajt po chodníku a najde zrcátko. Podívá se do něj a říká: „Ale podívejme se, to je ten známý recidivista, to musím ukázat šéfovi.” A schová zrcátko do kapsy své uniformy.
Jenže na něj časem zapomene a kabát, do něhož zrcátko schoval, pověsil na věšák. Za chvíli se ke kabátu přikrade policajtova manželka a prohledává manželovi kapsy. Po chvíli zrcátko najde a vykřikne: „Mámo, pojď se podívat, on má milenku!”
Máma zrcátko ustrašené dceři vezme, zaujatě se do něj podívá a řekne: „Taková stará, to se nemusíš bát.”

Špagety stanuly před soudem. Soudce se zeptal: „Jste těstoviny?”
„Jsme.”
Soudce se pousmál: „Pak myslím není co řešit...”

„Jak to děláš, že jseš tak dobrej kapsář?” ptá se úspěšnějšího kolegy pouliční lapka.
„To musíš bejt vyčůranej,” sděluje mu machr.
Lapka udiveně odvětí: „Ale já už na záchodě byl...”

Jaký je rozdíl mezi policajty a penězi?
Žádný. Když je potřebuješ, nejsou.

Policisté jsou taky jen lidé - a hloupost je lidská!

Proč policejní auta stojí před bordelem?
Protože čekají, až se rozsvítí zelená!