-
Nejnovější
-
Vojáci a válka
-
Období
Za druhé světové přivezou do lazaretu ruského vojáka skoro po kouskách. Dají ho do kupy, po třech měsících se probere z bezvědomí a setra ho nadšeně vítá: „Vítám tě, Koljo, zpět mezi živými!”
„Ale já nejsem Kolja,” namítne lazar. „Já jsem Igor, jak jste přišla na toho Kolju?”
„Když jsme vás dávali do kupy, všimla jsem si, že máte na přirození vytetováno OLJA,” vysvětluje zdravotnice. „A protože vám kousek chyběl, myslela jsem si, že jste tam měl napsáno Kolja.”
Voják začne hrozně naříkat a když se sestra ptá, proč vyvádí, vysvětluje: „Tam bylo původně vytetováno Da zdrávstjujet krásnaja ármia, katóraja pabědíla nad germánskimi fašístami u Krásnovo Polja!”
Další vtipy z kategorie
Poslední slova americké vojačky z Iráku: „Ucítila jsem ze zadu něco tvrdého..., a pak mi to cvaklo.”
-
+


25. 12. 2011
V nacistickém zajateckém táboře se velící důstojník rozhodl, že na Štědrý večer propustí některé své vězně. Nejspravedlivější bude, když každému položí otázku a ti, kteří odpoví správně, budou propuštěni.
První přišel na řadu britský důstojník. Němec se ho ptá: „V roce 1912 se slavná loď srazit s ledovec. Jak se jmenovat ta loď?”
Brit nezaváhal, řekl, že Titanic, a byl propuštěn.
Druhý přišel na řadu Američan. Velitel se ho ptá: „V roce 1912 se srazit Titanik s ledovec. Vy vědět, kolik životů být tehdy ztraceno?”
Američan řekl, že 1517, a byl propuštěn.
Třetí na řadu přišel Žid. Německý velitel spustil: „V roce 1912 se Titanik srazit s ledovcem a potopit. Tenkrát zahynout 1517 lidí. Jak se jmenovali?”
-
+


25. 12. 2011
O Udajovi a Kusajovi máme jen kusé údaje: máme kusy Udaje a údy Kusaje.
-
+


25. 12. 2011
Za druhé světové války existovali i rakouští partyzáni, kteří strávili celé měsíce v Alpách na lyžích a bojovali proti Němcům. Blížil se konec války, bylo jaro 1945. Dva partyzáni si povídají: „Poslyš, co uděláš úplně první, až se vrátíš domů?”
„No, co bych asi tak mohl udělat? Mám doma krásnou mladou blonďatou ženu a už dva roky tady šaškuju na lyžích. Co asi tak udělám prvního?!”
„Aha, no jo, rozumím. A co teda uděláš jako druhé?”
„No, hm... asi si sundám ty zatracené lyže!”
-
+


25. 12. 2011
„Uznávám svou chybu,” čestně prohlásil generál.
Kritikové se na něho okamžitě vrhli jako saně: „Ještě svou chybu chová v úctě!”
-
+


25. 12. 2011
Jak vojáci odklízejí sníh?
Plamenometem.
-
+


25. 12. 2011
Major zastaví vojáka: „Vojíne, nemáte drobné za stovku?”
„Jasně, kámo...”
„No dovolte, takhle se mluví s majorem? Zkuste to ještě jednou!”
„Nemám, pane majore.”
-
+


25. 12. 2011
„Kapitáne, kde je vojín Pácha?” zajímá se velitel.
Kapitán hlásí: „Právě vyskočil z letadla!”
„A co ten padák?” podiví se nadřízený.
„Ten nechal tady,” oznamuje kapitán. „Prý ho příšerně tlačil do zad!”
-
+


25. 12. 2011
„Přestaňte si stěžovat na chleba, vojáci,” domlouvá nastoupené rotě podplukovník. „Husité Jana Žižky by ho rádi snědli!”
„To jistě,” ozve se ze zadních řad. „Tehdy byl možná čerstvý!”
-
+


25. 12. 2011
Znáte výzbroj vietnamské armády?
KBT - krátká bambusová tyč.
SBT - střední bambusová tyč.
DBT - dlouhá bambusová tyč.
ZDBTPL - zvlášť dlouhá bambusová tyč proti letadlům.
-
+


25. 12. 2011