Pepíček vyjmenovává u tabule: „Nominativ, prezervativ, genitiv, prezervativ, dativ, prezervativ, akuzativ, prezervativ, vokativ, prezervativ, lokál, prezervativ, instrumentál, prezervativ.”
„Dobře, Pepíčku, dobře, ale pádů je jen sedm, ne čtrnáct,” namítne učitelka. „Proč tam stále opakuješ to samé slovo? Kde ses ho naučil?”
„V učebnici to nebylo,” připustí Pepíček. „Ale když jsem byl minulý týden vracet do tělocvičny balón, slyšel jsem vás, jak v nářaďovně poučujete našeho tělocvikáře: Dobře, Jirko, ale pamatuj - na každý pád prezervativ!”
„Než začnete počítat, nezapomeňte napsat do levého horního rohu datum a do pravého horního rohu jméno,” upozorňuje děti matikář a kyne výstražně prstem: „Ne, že to zase nějaký hlupák poplete!”
„To mně nehrozí,” chlubí se sousedovi v lavici Petr, „dneska je čtvrtek a jsem... Čtvrtek!”
-
+


25. 12. 2011
Učitel zkouší studenta, jaká byla podle pověsti Achillova slabina. Ten Janek si neví rady, a tak se mu pedagog snaží pomoci: „Achillova slabina byla ta část těla, za kterou ho matka držela, když ho koupala v posvátné řece.”
Žák u tabule se zamyslí a odvětí: „Byl to jeho - ehm - pytlík.”
-
+


25. 12. 2011