Pepíček vyjmenovává u tabule: „Nominativ, prezervativ, genitiv, prezervativ, dativ, prezervativ, akuzativ, prezervativ, vokativ, prezervativ, lokál, prezervativ, instrumentál, prezervativ.”
„Dobře, Pepíčku, dobře, ale pádů je jen sedm, ne čtrnáct,” namítne učitelka. „Proč tam stále opakuješ to samé slovo? Kde ses ho naučil?”
„V učebnici to nebylo,” připustí Pepíček. „Ale když jsem byl minulý týden vracet do tělocvičny balón, slyšel jsem vás, jak v nářaďovně poučujete našeho tělocvikáře: Dobře, Jirko, ale pamatuj - na každý pád prezervativ!”
Dva mladíci studovali chemii v Praze. Celý rok se jim docela dařilo, vypadalo to na vzorné studenty. Víkend před závěrečným testem se proto rozhodli, že se trochu uvolní, a odjeli za kamarády na Moravu trochu oslavovat. Jenže to přehnali a prospali celou neděli. Do Prahy dorazili v pondělí ráno, naprosto neschopní rozumně uvažovat.
Odpoledne po termínu testu přišli za profesorem a začali mu vysvětlovat, jak byli na víkend pryč, a když se vraceli, píchli kolo a strávili půlku noci na silnici v marné snaze někoho stopnout, takže nestihli dorazit na koleje včas a prošvihli test. Profesor se zamyslel a rozhodl, že mohou tedy přijít na písemku druhý den. Oba si oddechli, na kolejích zapadli na pokoj a zopakovali si látku.
Druhý den je profesor posadil každého do jedné místnosti a přinesl jim zadání testu. Na první straně byla otázka za pět bodů, cosi o koncentracích roztoků, takže to v pohodě oba zmákli. Ale byli zatraceně překvapení, když otočili papír a tam stálo: „(95 bodů) Které kolo?”
-
+


25. 12. 2011
Hádají se tři nadupaní šprti. První říká: „Jednu hodinu.”
Druhý, chytřejší namítne: „Šedesát minut.”
Třetí, nejchytřejší z těch třech, nesouhlasí: „3600 sekund!”
-
+


25. 12. 2011