Pepíček vyjmenovává u tabule: „Nominativ, prezervativ, genitiv, prezervativ, dativ, prezervativ, akuzativ, prezervativ, vokativ, prezervativ, lokál, prezervativ, instrumentál, prezervativ.”
„Dobře, Pepíčku, dobře, ale pádů je jen sedm, ne čtrnáct,” namítne učitelka. „Proč tam stále opakuješ to samé slovo? Kde ses ho naučil?”
„V učebnici to nebylo,” připustí Pepíček. „Ale když jsem byl minulý týden vracet do tělocvičny balón, slyšel jsem vás, jak v nářaďovně poučujete našeho tělocvikáře: Dobře, Jirko, ale pamatuj - na každý pád prezervativ!”
Pan učitel vysvětluje žákům: „Tak děti, co se stane, když se zvířátku narodí miminko? No přece kráva se okraví, kočka se okotí... Co bys řekla třeba ty, Maruško?”
Holčička povídá: „Slepička se oslepičí.”
„Výborně!” pochválí ji kantor.
Přihlásí se Pepíček a říká: „Prosím, a žralok se ožral!”
-
+


25. 12. 2011
Paní učitelka se ptá ve škole dětí: „Co dělá váš tatínek?”
Přihlásí se Mařenka a povídá: „Tatínek je soudce, posílá lidi do vězení.”
„Dobře, Mařenko. A co dělá tvůj tatínek, Honzíku?”
„Tatínek je veterinář, léčí zvířátka.”
Přihlásí se Pepíček a řekne: „Můj táta je mrtvej!”
Paní učitelka se zeptá: „A co dělal, než zemřel?”
„Zmodral a pokadil se na koberec!”
-
+


25. 12. 2011