Pepíček vyjmenovává u tabule: „Nominativ, prezervativ, genitiv, prezervativ, dativ, prezervativ, akuzativ, prezervativ, vokativ, prezervativ, lokál, prezervativ, instrumentál, prezervativ.”
„Dobře, Pepíčku, dobře, ale pádů je jen sedm, ne čtrnáct,” namítne učitelka. „Proč tam stále opakuješ to samé slovo? Kde ses ho naučil?”
„V učebnici to nebylo,” připustí Pepíček. „Ale když jsem byl minulý týden vracet do tělocvičny balón, slyšel jsem vás, jak v nářaďovně poučujete našeho tělocvikáře: Dobře, Jirko, ale pamatuj - na každý pád prezervativ!”
Paní učitelka chce po dětech, aby řekly rým. Jednotlivé děti postupně říkají své rýmy, až je řada na Pepíčkovi a ten říká: „V moři stojí kokrhel, vodu má až po kolena.”
„Ale Pepíčku, to se přece vůbec nerýmuje!”
„Jen počkejte, až přijde příliv.”
-
+


25. 12. 2011
„Na to, proč jsem přišel dneska pozdě, mám pádný důvod,” povídá školák učitelce, „upadl jsem na ledě.”
-
+


25. 12. 2011