Pepíček vyjmenovává u tabule: „Nominativ, prezervativ, genitiv, prezervativ, dativ, prezervativ, akuzativ, prezervativ, vokativ, prezervativ, lokál, prezervativ, instrumentál, prezervativ.”
„Dobře, Pepíčku, dobře, ale pádů je jen sedm, ne čtrnáct,” namítne učitelka. „Proč tam stále opakuješ to samé slovo? Kde ses ho naučil?”
„V učebnici to nebylo,” připustí Pepíček. „Ale když jsem byl minulý týden vracet do tělocvičny balón, slyšel jsem vás, jak v nářaďovně poučujete našeho tělocvikáře: Dobře, Jirko, ale pamatuj - na každý pád prezervativ!”
Paní učitelka si dávala s dětmi hádanky. Dal tedy jednu i Pepíček: „Je to pro vás, dává se to do váz, vytáhne se to a kape z toho. Co je to?”
„???”
„Přece květiny.”
Paní učitelce se to velice líbilo a o přestávce hned dává tuto hádanku kolegyni: „Je to pro tebe, dává se to do tebe...”
Tu ji zaslechne Pepíček a povídá: „Vykat, paní učitelko, vykat. Jinak je to penis.”
-
+


25. 12. 2011
O dějepisu: „Ví někdo z vás, co se při ústupu československých vojsk stalo s pohraničními bunkry?”
Přihlásí se Jarda.
„Ano, Jardo?”
„No, já si myslím, že si je naši vzali s sebou do Prahy!”
-
+


25. 12. 2011
Je třída v obřím akváriu a paní učitelka se ptá, z jakého oceánu jsou ty ryby uvnitř. Je vyvolán Pepíček, ale stále mlčí. A paní učitelka: „Správně, je to Tichý oceán!”
-
+


25. 12. 2011