Pepíček vyjmenovává u tabule: „Nominativ, prezervativ, genitiv, prezervativ, dativ, prezervativ, akuzativ, prezervativ, vokativ, prezervativ, lokál, prezervativ, instrumentál, prezervativ.”
„Dobře, Pepíčku, dobře, ale pádů je jen sedm, ne čtrnáct,” namítne učitelka. „Proč tam stále opakuješ to samé slovo? Kde ses ho naučil?”
„V učebnici to nebylo,” připustí Pepíček. „Ale když jsem byl minulý týden vracet do tělocvičny balón, slyšel jsem vás, jak v nářaďovně poučujete našeho tělocvikáře: Dobře, Jirko, ale pamatuj - na každý pád prezervativ!”
Učitel se zlobí na Pepíčka, který sedí se založenýma rukama, zatímco všichni ostatní píšou: „Řekl jsem snad, že si máte psát poznámky, ne?”
„Samozřejmě,” odvětí hoch, „ale já už nemám kam, už jich mám plnou žákovskou!”
-
+


25. 12. 2011
„Píšeš koně, píšeš koně,” zlostně vrtí hlavou páťák. „To vás, paní učitelko, ani nenapadlo, že bych mohl chtít být žokejem?”
-
+


25. 12. 2011