Pepíček vyjmenovává u tabule: „Nominativ, prezervativ, genitiv, prezervativ, dativ, prezervativ, akuzativ, prezervativ, vokativ, prezervativ, lokál, prezervativ, instrumentál, prezervativ.”
„Dobře, Pepíčku, dobře, ale pádů je jen sedm, ne čtrnáct,” namítne učitelka. „Proč tam stále opakuješ to samé slovo? Kde ses ho naučil?”
„V učebnici to nebylo,” připustí Pepíček. „Ale když jsem byl minulý týden vracet do tělocvičny balón, slyšel jsem vás, jak v nářaďovně poučujete našeho tělocvikáře: Dobře, Jirko, ale pamatuj - na každý pád prezervativ!”
Paní učitelka říká: „Tak děti, zítra si každý přinese tolik kamínků, kolik řekl sprostých slov.”
Další den Janička přinese plnou igelitku kamínků a paní učitelka říká: „Janičko, to jsi řekla tolik sprostých slov?”
„Ano,” odpoví Janička.
Deniska přinese plný pytel od brambor a paní učitelka říká: „No teda, to jsi řekla tolik sprostých slov?”
„Ano,” odpoví Deniska.
Pak slyší paní učitelka hluk, tak se podívá z okna a tam Pepíček sedí v kamionu. A paní učitelka se ho ptá: „Co děláš v tom kamionu?”
A Pepíček odpoví: „Uhni, krávo, jedu pro další!”
-
+


15. 12. 2011
„Výborně,” mne si ruce učitelka, „celá třída se hlásí... Tak třeba ty, Pepíčku...”
Pepíček: „Paní učitelko, já vůbec nevím.”
-
+


15. 12. 2011