Pepíček vyjmenovává u tabule: „Nominativ, prezervativ, genitiv, prezervativ, dativ, prezervativ, akuzativ, prezervativ, vokativ, prezervativ, lokál, prezervativ, instrumentál, prezervativ.”
„Dobře, Pepíčku, dobře, ale pádů je jen sedm, ne čtrnáct,” namítne učitelka. „Proč tam stále opakuješ to samé slovo? Kde ses ho naučil?”
„V učebnici to nebylo,” připustí Pepíček. „Ale když jsem byl minulý týden vracet do tělocvičny balón, slyšel jsem vás, jak v nářaďovně poučujete našeho tělocvikáře: Dobře, Jirko, ale pamatuj - na každý pád prezervativ!”
Paní učitelka dala dětem za úkol, aby zkoumaly řeč zvířat. Druhý den se přihlásí Anička a říká: „Já zkoumala řeč kočky, ta mňouká.”
Přihlásí se Frantík a spustí: „Já zkoumal řeč psa, ten štěká.”
A přihlásí se Pepíček a říká: „Já zkoumal řeč ryb.”
Paní učitelka se zarazí a odpoví: „Ale, Pepíčku, ryby nemluví.”
„Ale mluví, když jsem šel večer do ložnice, slyšel jsem: Nestrkej mi tam tu ploutev, nebo ti ji urazím!”
-
+


15. 12. 2011
„Milé děti,” zdůrazňuje starý kantor, „pamatujte si, že kdo jinému jámu kopá, je hrobař.”
-
+


15. 12. 2011