Ptá se ve škole učitelka, kdo unese kolik melounů. Hlásí se pár dětí, mezi nimi i Pepíček, ale toho učitelka nevyvolá, protože to je známý sprosťák.
„Tak třeba ty, Mařenko.”
„Já unesu jeden.”
„A jak to uděláš?”
„Dám si ho pod rameno.”
„Unese někdo víc než jeden meloun?”
Pořád se hlásí Pepíček a pár dalších.
„Tak třeba ty, Kačenko.”
„Já unesu dva. Jeden si dám pod levé a jeden pod pravé rameno.”
„Unese někdo víc než dva melouny?”
Už se hlásí jen Franta a Pepíček, a tak učitelka vyvolá Frantu.
„Tak co, Franto, kolik uneseš melounů?”
„Tři.”
„A jak?”
„Jeden si dám pod pravé rameno, jeden pod levé a třetí si napíchnu na ptáka...”
Učitelka se rozčiluje, že je i Franta tak sprostý a ptá se, jestli někdo unese víc než tři melouny. Už se hlásí jenom Pepíček, a tak ho učitelka vyvolá.
„Tak kolik jich, Pepíčku, pobereš?”
„Pět.”
„Marjá panno, jak to uděláš?”
„Jeden si dám pod pravé rameno, jeden pod levé rameno a na ptáka si napíchnu Frantu, kterej pobere tři...”
„Děti, věděl by nikdo z vás, co udělal kníže Boleslav?” zajímá se učitelka v první třídě.
„Já to vím,” chlubí se Anička, „zabil svého bratra Václava.”
„Výborně!”
„No to nevím, jestli ho zabil zrovna výborně...”
-
+


25. 12. 2011
Paní učitelka vypráví dětem o aktuálních událostech v Afghánistánu.
„Když už jsme u toho Afghánistánu,” konstatuje po shrnutí všeho podstatného, „zkuste si tipnout, co asi tak můžou poslouchat za hudbu malí Afghánci jako vy?”
Pepíček se domnívá: „Něco jako... Ládin Family?”
-
+


25. 12. 2011