Ptá se ve škole učitelka, kdo unese kolik melounů. Hlásí se pár dětí, mezi nimi i Pepíček, ale toho učitelka nevyvolá, protože to je známý sprosťák.
„Tak třeba ty, Mařenko.”
„Já unesu jeden.”
„A jak to uděláš?”
„Dám si ho pod rameno.”
„Unese někdo víc než jeden meloun?”
Pořád se hlásí Pepíček a pár dalších.
„Tak třeba ty, Kačenko.”
„Já unesu dva. Jeden si dám pod levé a jeden pod pravé rameno.”
„Unese někdo víc než dva melouny?”
Už se hlásí jen Franta a Pepíček, a tak učitelka vyvolá Frantu.
„Tak co, Franto, kolik uneseš melounů?”
„Tři.”
„A jak?”
„Jeden si dám pod pravé rameno, jeden pod levé a třetí si napíchnu na ptáka...”
Učitelka se rozčiluje, že je i Franta tak sprostý a ptá se, jestli někdo unese víc než tři melouny. Už se hlásí jenom Pepíček, a tak ho učitelka vyvolá.
„Tak kolik jich, Pepíčku, pobereš?”
„Pět.”
„Marjá panno, jak to uděláš?”
„Jeden si dám pod pravé rameno, jeden pod levé rameno a na ptáka si napíchnu Frantu, kterej pobere tři...”
„Bílí osadníci a vojáci přinesli na Západ střelný prach, který ještě indiáni neznali,” vysvětluje dětem vědma za katedrou. „Ne střelné prachy, jak tady říkal kolega Pepíček... A už vůbec to nebyly vystřelovací peníze!”
-
+


25. 12. 2011
Učitelka přijde do třídy a zezadu se ozve: „Čau, účo!”
Změří si provinilce pohledem a začne hlasitě nadávat. Když jí už viditelně dochází hlas, hoch konstatuje: „Tak sorry! Ale je to tu stejně jako u debilů, když vás nesmím ani pozdravit!”
-
+


25. 12. 2011