Pozdrav z Hané

Ostravák se vrátí z dovolené v Tatrách a vypráví svým kámošům: „Představte si, že v těch Tatrách mají vzduch, co není vidět!”

Je zajímavé, že ostří hoši mají obyčejně tupé tváře.

„Když je dneska ten Světový den boje proti chudobě,” navrhuje skin kamarádům, „neměli bychom jít s bejsbolkama srovnat pár santusáků?”

Heslo skinheadů: „Fotbal je pod psa, zahrajem si se psem.”

Jednou odpoledne jel chlápek ve své limuzíně na venkov, když zahlédl na kraji města u krajnice dva chlapy, kteří jedli trávu. Nařídil řidiči zastavit, stáhl okýnko a ptá se: „Hej, pánové, proč jíte tu trávu?”
„Nemáme peníze na jídlo.”
„Tak pojeďte se mnou.”
„Ale já mám ženu a dvě děti,” povídá jeden.
„To nevadí, vemte je s sebou!”
Druhý říká: „Já mám ženu a šest dětí!”
„To nevadí, ty taky vezměte!”
Tak se to všechno naskládalo do limuzíny a když vyrazili, jeden z těch dvou říká: „Pane, je to od vás moc hezké, že nás berete s sebou. Takové dobrodiní!”
„Ale, vy tomu nerozumíte,” namítne boháč, „na chatě jsem už dlouho nebyl a tráva je tam nejmíň metr vysoká!”

Mezi skiny: „Jak bydlíš?”
„Stylově... v holobytu.”

Pán hrdě kráčí po ulici, jednu botu černou, druhou hnědou. Všimne si toho protichodec a povídá: „Pane, máte každou botu jinou.”
„Já vím, a představte si, že mám doma takhle blbej pár ještě jeden.”

Kam se sjíždějí narkomani z celých Čech?
Do Pardubic, města perníku.

Jaký jediný účes může mít skin?
Pěšinku.

Jde jouda po ulici a osloví ho prostitutka: „Jsem bez.”
„To mě těší,” odvětí jouda, „já jsem bříza.”