Opravář televizí si nemohl nevšimnout, jak je jedna jeho zákaznice půvabná. Pokaždé, když vešla do obýváku, mohl si oči vykroutit, jak si ji prohlížel. Když dokončil opravu a dostal zaplaceno, žena mu říká: „Víte, měla bych na vás takovou, ehm, nezvyklou prosbu. Ale musíte mi slíbit, že si to necháte pro sebe.”
„Ovšem, madam.”
„No, víte, těžko se mi o tom mluví, víte, můj manžel je hodný a milý muž, ale ech, on má jistou fyzickou vadu, víte, jistý nedostatek, no, víte, já jsem žena, ehm, vy jste mladý, zdravý a silný muž...”
Opravář ze sebe těžce vykoktal: „Ano... ano...”
„... a víte, chtěla jsem to, hned jak jste vešel do dveří...”
„Cokoliv!”
„Mohl byste mi pomoct přestěhovat ledničku?”
Baví se dva ředitelé: „Víte, pane kolego, že ve vašem závodě pracuje můj vnuk?”
„Ano, vím, je to velice vtipný člověk. Právě když tady minulý týden hrál Real Madrid, bral si volno na váš pohřeb.”
-
+


25. 12. 2011
„Pane řediteli, prosím přestaňte se mi dvořit, vždyť víte, že jsem vdaná,” povídá paní Dana šéfovi.
„To nic, já nejsem žárlivý.”
-
+


25. 12. 2011