policista

Šéf mrazivě k nové sekretářce: „Měla jste tu být v osm hodin!”
„A co se tu zajímavého dělo?”

Dva mladíci zastaví vrámci promoakce starou paní: „Dobrý den, mohli bychom se zeptat, jakého máte operátora?”
„Jéžišmarjá, já nevím,” zalekne se babička, „já ještě na žádný operaci nebyla!”

„Kolik máš ve svém podniku zaměstnanců?”
„Dvacet!”
„Tak proto jsi měl ten barák postavený dříve než já!”

„Na pracovišti jsem Bůh,” vypráví chlápek. „Každý ví, že existuji, ale nikdo mě tam ještě neviděl!”

„Byl tady ten zástupce od Rosomacu,” hlásí šéfovi stavební firmy manažer.
„A...?”
„Smrděl jako rosomák!”

„S největší určitostí mě čeká černá budoucnost,” stěžuje si kolegovi v práci deprimovaný pan Vaněk.
„Nezoufej předem. Jak to můžeš vědět?”
„Manželka je do větru a přistěhoval se k nám nový soused z Afriky.”

V jaké době žijeme?
V elektrické. Do práce chodíme s odporem, v práci sedíme v napětí a když se dotkneme vedení, tak nás kopne!

Mladá slečna říká řemeslníkovi: „Pane Vaněk, přijďte mi zítra večer opravit ten vypínač v koupelně... Víte, nejde mi jen o něj...”
Řemeslník se zadíval na její krásné, pevné tělo a odvětil: „Určitě se na mě spolehněte.”
Jak slíbil, tak udělal a další den večer jí vypínač opravil. Byli v bytě sami dva, ona jen v županu. Když byl hotový, celý natěšený se jí zeptal: „Včera jste ještě něco nakousla... jak jinak bych vám mohl pomoct?”
Slečna: „Víte, pane Vaněk... nutně potřebuju... přesunout ledničku.”

V pátek padla a Jirka Jedlička už verbuje kolegu: „Nezašel bys v sobotu na kuželky?”
„Nemůžu,” zklame ho spolupracovník, „jdeme se švagrem na bowling.”

Křehký a zakřiknutý pan Vodička se usadí u holiče a nastoupí na něj učedník. Pečlivě Vodičku namydlí, máchne břitvou a řízne ho do tváře. Uvidí to mistr, přiběhne ke křeslu, chce dát učňovi facku, ale ten se uhne a facku dostane Vodička. Grobiánský mistr, takový podmračený hromotluk, se ani neomluví a vrátí se do své kóje.
Učeň pokračuje, máchne břitvou podruhé a uřízne Vodičkovi kus ucha.
„Ale tohle už přestává všechno!” pobouřeně se ozve Vodička.
Učeň postrčí ušní lalůček po podlaze a kývne: „Moc tady neřvěte, seberte si ze země ten bordel a koukejte plavat, nebo vás náš mistr zabije!”