Loupak.cz - Vtipy

„Pane vrchní, měl bych dotaz. Co je to to tajemství šéfkuchaře?”
„To vám bohužel nemůžu prozradit. Ale pokud byste chtěl ochutnat, počkejte si po zavíračce u zadního vchodu.”

„Otec sice má korunu, ale nejsme chudí!” dotčeně se brání princezna.

Jeden lupič se smyslem pro humor vyloupil dům, na kterém byla výstražná cedule s obrázkem psa a nápisem: TADY HLÍDÁM JÁ!
Když dům opustil, nápis byl uprostřed přeškrtnutý a bylo dopsáno: TADY KRADU JÁ!

Každý den ráno se vzbudím a marně doufám, že dneska bude ten den, kdy si tchyni konečně odvezou popeláři!

„Jean,” praví takhle jednou starý lord, „pamatujete, jak jsme byli před třiceti lety v Africe?”
„Lituji, sire, ale to byl ještě můj předchůdce.”
„Ale ne, Jean, byl jste to určitě vy,” ujišťuje ho lord. „Vzpomeňte si přeci, jak vás tam pak sežral ten lev!”

„Pamatuj si, že žádná věta nezačíná tečkou,” poučuje prvňáka učitelka.
„Vážně? Tak to mají v naší učebnici chybu. Píše se tam: Tečka je interpunkční znaménko.”

Přespolák je odborník na Poláky.

Jaký je rozdíl mezi cihlou a gramofonem?
Zkus si pustit cihlu na plný koule.

Stojí voják na stráži, jde okolo generál a voják nic. Generál se vrátí a ptá se vojáka: „Neměl jste mě náhodou pozdravit?”
„Jo? A od koho?”

Zvířátka v lese se dohodla, že si postaví sídliště. Do města na příslušné úřady půjde liška, ta je dost fikaná, všechna potřebná potvrzení a povolení rychle vyřídí... řekla si zvířátka. A tak tedy liška šla. Přešel den, dva, týden, měsíc a po měsíci se liška vrací se stáhnutým ocasem a celá zničená říká: „35 potvrzení mám, jen to 36. - poslední se mi už vyřídit nepodařilo.”
Tak se do města vydá medvěd. Ten jako nejsilnější v lese určitě zařídí, abychom tu měli sídliště - přemýšlela zvířátka. Přešel den, dva, týden, měsíc a po měsíci se medvěd celý vystresovaný a vyhublý vrací a říká: „35 potvrzení mám, jen to 36. - poslední se mi už vyřídit nepodařilo.”
Zvířátka se už pomalu smiřují s tím, že dál budou bydlet v podmínkách nedůstojných pro zvíře 21. století, když tu najednou řekne oslíček: „Já bych to zkusil vyřídit!”
Ostatní zvířátka se začnou smát a říkají: „Ani liška se svým intelektem a ani medvěd z pozice moci to nedokázali vyřídit, už jen ty to dokážeš!”
Ale oslík se těmito řečmi nedal odradit a vydal se do města. Za tři dny se zvířátka vzbudila kvůli velkému ruchu a vidí, jak už z dálky jde osel a mává všemi potvrzeními. Za zády mu jedou bagry, jeřáby, nákladní auta s pískem apod. Zvířátka se nestačí divit a ptají se osla, jak se mu to podařilo vyřídit.
„Velmi jednoduše,” říká osel. „Přijdu na úřad, otevřu první dveře - spolužák, druhé dveře - spolužák, třetí dveře - spolužák...”