Loupak.cz - Vtipy

Vrací se chlápek v půl třetí domů z hospody a potká ho policista: „Kam jdete?”
„Na přednášku!”
„A kdo vám teď asi bude dělat přednášku?”
„Tak to neznáte moji starou!”

Proč už Václav Havel nechodí s Dášou na ryby?
Protože když tam chodili s Olgou, chytli akorát raka.

Někde ve Vysokých Tatrách: „Ej, bača, pěkný kožuch máš. Kdes ho sehnal?”
„Od partizánů.”
„Ej, moc pěkný. Dej mně ho.”
„To tak, sám si zastřel!”

„Pane doktore, dneska se mi strašně točila hlava.”
„A kdy to začalo, paní Nováková?”
„Sotva jsem se synem sedla na kolotoč!”

„Proč mi neřekneš, jestli mi ten kostýmek sluší?” zlobí se na manžela v oděvech paní Kolářová.
„To víš, že jo,” utrousí chlap, „já ti to řeknu a ty si ho koupíš!”

„Jak to, že se mi i po potratu narodilo dítě?!” zlobí se na doktora mladá maminka.
Lékař se hájí: „Původně to měla být dvojčata...”

Představitelé britských vojsk v Iráku dementovali zprávy, že v neděli v průběhu bojů v oblasti Basry byl zajat irácký generál.
„Nesprávně jsme uvedli jeho hodnost. Jedná se pouze o řadového důstojníka, po pravdě řečeno jde o vojína. Během dvaceti čtyř hodin jej vrátíme mamince a řekneme jí, ať si holku příště líp hlídá,” sdělil jeden z důstojníků tiskového střediska britských ozbrojených sil.

Ptá se syn Billa Gatese: „Tati, chci vyzkoušet sex, co mám dělat?”
„No synu, vezmeš si z mé garáže to největší auto, oblečeš si nejlepší oblek, vezmeš dívku do nejdražší restaurace ve městě, po večeři si najmeš v parku kočár s koňmi a vezmeš jí na okruh okolo jezera, cestou koupíš největší kytici květin, jakou seženeš, a na konec objednáš v hotelu Plaza prezidentský apartmán a tam se ti dívka podvolí...”
„Ale tati! Kde jsou romantické procházky, letmé dotyky, čtení poezie za měsíčního svitu...?”
„Synku, to si vymysleli linuxáci, aby mohli souložit zadarmo...”

„Představěj si, Kohn, já vám takhle jednou sedím v zahradní restauraci, když si vtom ke mně přisedla taková pěkná dívenka. Tak jsem ji pozval na večeři, pak jsme šli k cukráři na zmrzlinu, potom jsme navštívili kino, odtud jsme přešli do baru na skleničku, pak jsem ji pozval k sobě domů a tam jsme se třikrát, představěj si, Kohn, třikrát jsme se pomilovali.”
„Já jim úplně věřím, že seděli v zahradní restauraci, i to, že si k nim přisedla dívenka (i když, chudinka, asi musela mít šedej zákal), věřím jim i to, že byli spolu na zmrzlině, i u nich doma, věřím jim i to, že se spolu třikrát pomilovali, ale co jim nemůžu věřit, Roubíček, nemůžu jim věřit to, že byli spolu v kině!”
„Himlhergot, Kohn, když mi věřej, že jsem ji pozval na večeři, pak jsme šli k cukráři na zmrzlinu, že jsme šli do baru, pak jsem ji pozval k sobě domů a dokonce i to, že jsme se tam třikrát pomilovali, proč mi ausgerechnet nevěřej, že jsme byli spolu v kině?”
„To když voni, Roubíček, ještě mohli třikrát, to ještě žádný biografy neexistovaly!”

„S nikým se nebudu mazlit!” vyhrožuje ředitel na schůzi.
„Ani se svojí sekretářkou?” ozve se poťouchle vzadu.