Loupak.cz - Vtipy

Soudruh Lenin říká ostatním soudruhům: „Soudruzi, revoluci musíme odložit. Soudruh Džerdžinský jel na ryby.”
Jeden soudruh se Lenina zeptá: „A bez něho by to nešlo?”
Lenin: „Bez něho ano, ale ne bez Aurory.”

Podplacený úředník je ten, který má nedostatečný plat.

„Pane šéf, můžete mi dát zítra volno?” ptá se v práci pan Urbánek. „Manželka chce, abych jí pomohl s vánočním úklidem.”
„Z takového důvodu vám přece nebudu dávat volno!” rezolutně to odmítne ředitel.
„Děkuji,” oddechne si zaměstnanec. „Věděl jsem, že je na vás spolehnutí.”

Ukradnou dva lupiči sajdkáru. Ten, co řídí, říká tomu druhému: „Kdyby jeli policajti, tak zakukej!”
A tak jedou. Za chvíli se z bočního vozíku ozve: „Ku ku ku ku...”
Ten, co řídí, rapidně zvýší rychlost. Po chvíli zas: „Ku ku ku ku ku...”
Zase přidají. Řítí se jak šílenci. Ale pak zas: „Ku ku ku...”
Lupič, co řídí, z toho vymáčkne absolutně maximum. Jedou jak namydlený blesk. Načež ten vedle zařve: „Ku ku ku ku...”
Lupič, co řídí, se nasere, a ptá se: „Tak co je furt, do prdele, vždyť jsme jim už dávno museli ujet!”
A ten vedle na vozíku zaječí: „Ku ku... kurva, ta sajdkára nemá dno!”

Co první zajímalo blondýnku, když se dozvěděla, co se stalo s Tatrami?
Jestli si z nich ještě někdy bude moct udělat jesenku.

V restauraci je dáma se psem a na jejího chlupatého přítele pořád zírá takový otrhaný stařík. Vždycky se nadechne, jako by chtěl něco říct, ale nakonec si to rozmyslí a dál jenom civí. Paní už to začne obtěžovat, a tak se ho zeptá: „Potřebujete něco?”
„No, ehm, já jenom, že ten váš pes má na sobě blechy...”
„Ale vy chudáčku, jestli máte chuť na maso, ráda vám něco zaplatím...”

Víte, proč spadla opička ze stromu?
Protože byla mrtvá.

Jak si blondýnka namlátí na kole?
Píchne řetěz.

Politické školení, a lektor se na závěr ptá: „Tak soudruzi a soudružky, máte ještě někdo nějaký dotaz či nějakou připomínku? Tamhle soudruh vzadu se ptá.”
„Prosím, budou v komunismu k sehnání takový ty velký hřeby do trámů?”
„Samozřejmě soudruhu, v komunismu bude plánovité hospodářství a všeho bude dostatek!”
„A prosím vás, budou k sehnání i ty malinký sedlářský hřebíčky?”
„Samozřejmě, soudruhu, už jsem to vysvětloval!”
„Jé, tak to bude jako za starýho Rakouska!”

Do kasáren přišlo oznámení, že vojínu Růžičkovi zemřel jediný otec. Velitel si zavolá poručíka Olivu a prosí ho, aby mu to řekl, ale nejlépe nějak šetrně.
Poručík zahvízdá nástup a rozkazuje: „Vojáci, kdo má otce nebo matku, udělá dva kroky vpřed... Růžičkááá, vy hovado, kam se to cpete?!”