-
Nejnovější
-
Kategorie
-
Období
Šmoulí-super-disko-šou: „Tak teda Šmoulinka už vaří makarony, ví, kdy je cedit, jak je voda osolena... Ááááh!”
-
+


25. 12. 2011
„Mám tisíc přátel,” chlubí se hospodskému upovídaný přespolák.
„Ty asi budeš matematik, viď?”
„Proč?”
„No, že je máš tak přesně spočítané!”
-
+


25. 12. 2011
Předseda soudu: „Tak nám, paní svědkyně, řekněte, jak vůbec ta bitka na tom plese vznikla, kdo dal k tomu podnět?”
„Bitka vznikla, vážený soude, působením mého muže, který knokautoval dechovce bubeníka, jelikož ten na mne pořád volal: Maruško, jakou mám paličku?, čemuž můj muž asi nerozuměl a nebo rozuměl.”
-
+


25. 12. 2011
Volá pošťák na ulici na starou Petráskovou: „Paní Petrásková, máte tady balíky!”
„Kdepak, to jste se musel zmejlit,” zavrtí hlavou babka, „oba dva synové jsou zrovna na stáži v Americe!”
-
+


25. 12. 2011
„Nikdy nenechávej klíče ve dveřích,” nabádá klučinu maminka, „co kdyby se ti ty dveře zabouchli?”
„Ale mami,” povzdechne si kluk, „ty už jsi snad někdy viděla, aby se dveře zamilovali?”
-
+


25. 12. 2011
Na ředitelství kriminální policie Zlatnické nábřeží.
„Já se na to vykašlu,” ulevil si komisař Moulin. „Jediný očitý svědek... a je slepý!”
-
+


25. 12. 2011
Z amplionu na koupališti: „Žádáme blonďatou ženu v červených plavkách s bílými puntíky, aby se ihned dostavila do šatny. Zapomněla si je obléct.”
-
+


25. 12. 2011
„Tak se mi konečně podařilo ten vtip co nejvíc zkrátit, jak jste chtěl, pane redaktore!” chlubí se humorista.
„Výborně! Přečtěte mi ho...”
„Pepíček šel do obchodu.”
„No a dál?”
„Jak dál? Vždyť už jsem vám říkal, že jsem ho zkrátil.”
-
+


25. 12. 2011
„Mami, můžu jít za tetou?” škemrá Pepíček.
„A proč se tam najednou tak hrneš?” diví se máma. „Vždyť ti to vždycky bylo proti srsti...?”
„No víš, mami,” říká Pepíček, „všichni kluci mají tetování... Tak bych chtěl taky něco vytetovat...”
-
+


25. 12. 2011
V obchodě: „Dal bych si jednu žvýkačku.”
„Jenom jednu?”
„Ne, tisíc.”
„Tisíc nemáme.”
„Tak nedělejte machra!”
-
+


25. 12. 2011