Loupak.cz - Vtipy

Na pobřeží sedí dva lidožrouti, otec a syn. Najednou k nim připlouvá na voru trosečnice. Je to krásná, mladá blondýnka.
„Jé, táto, sežereme ji,” navrhne syn.
„Kdepak, synku,” namítne táta kanibal. „Vezmeme ji domů a sežereme mámu!”

Policie vyšetřovala záhadnou smrt prominentního byznysmena, který vyskočil z okna své pracovny v dvaadvacátém patře newyorského mrakodrapu. Jeho sekretářka nemohla uvést bezprostřední důvod šéfova činu, ale pravila, že na ni dělal velice divný dojem už od té doby, kdy u něho před měsícem nastoupila zaměstnání.
„Po prvním týdnu,” vypověděla, „mi zvýšil plat o dvacet dolarů. Koncem druhého týdne mě pozval do své soukromé pracovny, dal mi krásnou černou noční košilku, pět párů nylonek a řekl: To je pro mou krásnou a výkonnou sekretářku. Na konci třetího týdne mi věnoval překrásný kožich. Nu a dnes odpoledne mě znovu pozval do své soukromé pracovny, věnoval mi tenhle nádherný diamantový náramek a zeptal se mě, jestli bych ho mohla pomilovat. Odpověděla jsem, že ano. Objal mě a řekl: Čím si to mohu zasloužit, miláčku? Řekla jsem, že když byl na mě tak hodný, bude ho to stát jenom pět dolarů, ačkoliv všem ostatním pánům v kanceláři účtuji deset. Pak se na mě najednou nějak divně podíval a vyskočil z okna!”

Ptá se ve skotské rodině pětiletý vnuk Patrick svého dědy: „Dědo, táta říkal, že prý by sis pro jednu penny nechal koleno vrtat, je to pravda?”
„A ty máš penny?” děda na to.
„Budeš se, dědo, divit, ale mám.”
„Tak, chlapče, neváhej a přines nářadí...”

„Tak už jste si prosím vybral, co budete jíst?” ptá se vrchní hosta, který přemýšlí nad jídelním lístkem.
„Ano, pane vrchní, dal bych si ten anglický biftek s opékanými brambory a oblohou, ale prosil bych jen poloviční porci.”
„Velmi lituji, pane, ale naše porce už nejsou dále dělitelné...”

V obchodě s textilem: „Přejete si, pane?”
„Nějaký svetr.”
„Jakou velikost?”
„To je jedno. Manželka si ho stejně přijde třikrát vyměnit.”

Chlapeček se ptá holčičky: „Proč máš zavázanou ruku?”
„Včera jsem chtěla krmit z dlaně jednoho ptáčka. Až pozdě jsem zjistila, že je to datel.”

Cestou na Vyšehrad jsem míjel domek s cedulí na dveřích:
POZOR PSI
ZVOŇTE!
Tak nevím, který pes zazvoní...

Mladý voják si hrdinně vykračuje po bojišti a pod nohy se mu zakutálí granát. Nechápavě se na něj zahledí: „Co to je?”
„Granát!” ozve se z nepřátelského zákopu.
„Jaký granát?”
V tu chvíli mu utrhne obě ruce. Nepřítel zařve: „Ruční!”

„Co je přísný metr?” krčí rameny Pepíček. „Nevím, já se s metrem nebavím.”

Kovboj vlétl do saloonu a zařval: „Hej, barmane, sklenici vody!”
V tu chvíli na něm spočinuly tázavé pohledy všech návštěvníků.
„No, co koukáte?” zvolá kovboj. „Jsem utahanej jako kůň!”