Na křižovatce v malé irské vesničce zastaví místní policista autobus Kellyových a spustí na řidiče: „Pane řidiči, měl byste si seřídit světla.”
Zezadu se ozve Paddy: „Promiňte, pane policisto, ale za to můžu já. Jedeme z vystoupení a cestou jsme malinko ťukli, a protože spěcháme, tak jsem tam tady šoférovi narychlo namontoval světlomet!”

Frajírek se houpe na zahradě na houpačce, trochu to přežene a vylítne z houpačky přímo na skleník.
„Tak tohle je jeho specialita,” komentuje situaci brácha, „skleníkový efekt!”

Zajíc běhá po lese. Potká veverku, jak kouří jointa a povídá: „Veverko, co to děláš! Celý život máš před sebou a takhle si ho ničíš. Pojď si raději zaběhat, uděláš tím něco dobrého pro sebe.”
Veverka na to: „Máš pravdu, zajíci.”
Zahodí jointa a běhá s ním. Jak tak běží, potkají lišku, která zrovna natahuje perník do stříkačky. A zajíc zase: „Liško, co to děláš! Celý život před sebou a takhle se ničíš. Pojď si radši zaběhat.”
Veverka se přidá: „Liško, podívej, já těch jointů taky nechala. Udělej taky to správné rozhodnutí. Nenič si zdraví!”
Liška se nakonec poddá: „Máte pravdu, jak jsem mohla být tak slepá.”
A všichni tři běží dál. O kus dál potkají vlka, jak tahá herák natvrdo. Zajíc spustí: „Vlku, co to děláš! Nenič si zdraví, pojď si raději zaběhat.”
Veverka s liškou ho taky přemlouvají: „Podívej, vlku, zajíc nás taky svým čilým zdravým pohybem přesvědčil, že jsme s tím přestali.”
Vlk na to: „To se nedivím, že zajíc vypadá tak zdravě, čile. Von, když si dá extázi, je pak moc hyperaktivní!”

Hezká mladá žena vystoupí z vlaku a od nádraží ji sleduje jakýsi podezřelý muž. Za nějaký čas to nevydrží a zavřeští: „Chcete mě znásilnit, že se za mnou pořád ploužíte?”
Pán ostýchavě zavrtí hlavou: „Ne, já vás chci jen upozornit, že máte odhalený levý prs.”
Žena zbledne a zakvílí: „Prso venku...?! To je nic, ale já ve vlaku zapomněla kojence!”

„Cestou jsem potkal skupinu vojáků s plnou polní,” vypráví protřelý cestovatel. „Asi šli okopávat brambory!”

Jednou z nejznámějších literárních osobností druhé poloviny 19. století byl Josef Svatopluk Machr.

Das kann man wohl sagen - je německy: Pan vůl to tak může říci.

Sněž(n)í psi.

„Když jsem šel v noci po hřbitově, spadla mi na hlavu šiška,” vypráví kamarádům z hospody vylekaný Standa Dolec.
„A jaká?” ptají se ho kámoši.
Standa na to vyklepaně: „Spíš čí!”

Ministr školství České republiky je na návštěvě u papeže a když jsou chvilku sami, ptá se ho: „Svatý otče, jaký je rozdíl mezi zjevením a zázrakem?”
„Zjevení by bylo, synu můj, kdyby se tu před tebou objevil Jan Ámos Komenský.”
„A zázrak?”
„Zázrak by byl, kdyby se tu objevil Jan Ámos Komenský a neposlal tě do prdele!”