Pana Junáka, nastávajícího otce, probudí uprostřed noci světlo. Protře si oči a zjistí, že vychází zpod peřiny jeho těhotné manželky. Lehce s ní zacloumá a zašeptá: „Co ti to svítí pod peřinou?”
„Klidně spi,” uklidňuje ho žena. „Malej si asi čte.”

Na pláži: „Prosím tě, nemáš opalovák?”
„Ten zrovna ne, ale nestačilo by ti trochu benzínu?”

Proč se blondýnka připojuje na internet s batohem na zádech?
Protože jde chatovat.

Ozvěny severu - sportovní zpravodajství z Finska, Norska a Švédska.

Dává pozor, jestli dávám pozor, a když si myslí, že nedávám pozor, tak nedává pozor.

Číšník si všimne, jak si host čistí příbor ubrusem a napomíná ho: „Promiňte, ale nedělejte to. Zaprvé, ten příbor je čistý. A zadruhé, podívejte se, jak jste zašpinil ubrus!”

Starý Plzeňák si dobírá Amíka, který se na něj vytahoval, jako by byl světový pivovarník: „A umíš ty vařit pivo?”
„Jasně,” se samozřejmostí odvětil nabubřelý Američan.
„A jak se teda vaří, hm?”
„Při sto stupních!”

Žila, byla v jedné zemi krásná, chytrá a emancipovaná princezna. Když jednou seděla ve své nádherné zahradě na břehu potoka a zabývala se Feministickými meditacemi, vyskočila z potoka žába a řekla jí: „Jsem princ zakletý zlým čarodějem. Stačil by jediný tvůj polibek, abych se znovu proměnil v pohledného, urostlého a elegantního muže. Pak se můžeme vzít a žít šťastně na tvém zámku s mou matkou. Budeš mě moci milovat, připravovat moje jídlo, prát moje košile a rodit moje děti. Budeme velmi šťastní.”
Tentýž večer si princezna při vychutnávání lehce osmahnutých žabích stehýnek ve vinné omáčce pomyslela: „Tos uhod, blbečku...”

„Támhle tomu týpkovi říkáme hadí muž,” zasvěcuje nového vězně kolega, „kroutí si tady totiž už dvanáctý rok.”

Odchází zaměstnanec v sedm večer z firmy a šéf se ho ptá: „Co je? Bereš si půl dne dovolené?”
„Ne, odcházím na oběd!”