-
Nejnovější
-
Národy a menšiny
-
Období
Mladý Žid si přisedne v rychlíku ke staršímu pánovi, rovněž Židovi, a po několika minutách jízdy se ho zeptá: „Řeknou mi, prosím, kolik je hodin?”
Starší Žid mlčí a neodpovídá, tak si mladší pomyslí: „Zřejmě cizinec.”
Zopakuje svou otázku německy, anglicky, francouzsky a v jidiš. Ale starší Žid na nic nereaguje. Těsně před cílovou stanicí vstoupí do vagónu průvodčí a oznámí: „Blíží se konečná, budeme vystupovat.”
Starší Žid povídá: „Děkuji, pane průvodčí.”
Mladý se na něj rozhořčeně obrátí: „Se mnou, člověkem stejné víry nekomunikujou a s průvodčím ano?”
Starší Žid klidně odpoví: „Podívají, mladý muži. Vy jste se mě zeptal, kolik je hodin. Kdybych vám odpověděl, zeptal byste se mě, kam jedu. Oba víme, kde tento vlak končí, tak byste to hned uhodl. A určitě byste se chtěl u mě ubytovat na noc. A vzhledem k tomu, že mám doma hezkou dceru, určitě byste si s ní chtěl něco začít. A uznají sám - můžu já dát svou jedinou dceru Židovi, který nemá své vlastní hodinky?”
Další vtipy z kategorie
Roubíček a Kohn jdou na trh. Cesta je dlouhá a vede bažinatou krajinou. Co chvíli přeskočí přes cestu žába. Roubíček povídá Kohnovi: „Když jednu žábu chytneš a sníš, dostaneš ode mě 100 korun.”
Kohn se dlouho nerozmýšlí, popadne žábu a v mžiku ji má v útrobách. Roubíček s velkým sebezapřením zaplatil prohranou sázku. Po trhu se oba vracejí stejnou cestou zpět. Roubíček, který nemůže zapomenout na prohraný peníz, se ptá Kohna: „Ty, Kohn, dáš mi také 100 korun, když jednu žábu sním?”
„Nu, pročpak ne,” odpověděl Kohn.
Roubíček se vrhl po žábě a v okamžiku se ztratila v jeho ústech. Kohn vrací dle úmluvy 100 korun. Oba jdou zamyšleni cestou dál... Delší ticho přeruší Roubíček dotazem: „Ty, Kohn, řekni mi, proč jsme ty žáby vlastně žrali?”
-
+


25. 12. 2011
Jak se v Somálsku rozhání demonstrace?
Ventilátorem.
-
+


25. 12. 2011
Přijde farmářka do obchodu a říká: „Bednu banánů.”
Prodavač jí je přinese ze skladu a oznámí: „Deset dolarů.”
Farmářka nahlédne do krabice, aby si banány prohlédla a zděšeně vykřikne: „Fuj - vždyť tam je had!”
Prodavač na to pohotově: „Patnáct dolarů.”
-
+


25. 12. 2011
McDonald potká McMekkyho: „Prosím tě, je takový mráz a ty nemáš svou beranici?”
„Ale, tu jsem vzteky prodal. Představ si, že já ji měl takhle přes uši a ten zpropadenej Sam mě zrovna pozval na whisky. Jenže já ho neslyšel!”
-
+


25. 12. 2011
V Rusku se ptá zahraniční novinář stařečka: „Dědo, co budete dělat, až v Rusku nastane blahobyt?”
„Přežili jsme vojnu, přežili jsme bídu, přežijeme i blahobyt!”
-
+


25. 12. 2011
Český člověk má zlaté ruce... a na nich nakradené zlaté zahraniční hodinky a náramky.
-
+


25. 12. 2011
Jdou se čtyři Židi ve Španělsku podívat na býčí zápasy, ale mají jen tři vstupenky. Čtvrtý se tam nedostane, tak obchází arénu a po nějaké době se objeví u zbývajících tří uvnitř.
„Jak ses sem dostal?”
„Obešel jsem to kolem a vzadu je taková branka, koukám, jeden řekl toreador, a pustili ho dovnitř. Druhý řekl pikador, taky ho pustili. Tak jsem řekl Izidor, a jsem tady.”
-
+


25. 12. 2011
Proč Skoti kupují limonádu s arabskou gumou?
Aby ušetřili za ochranu.
-
+


25. 12. 2011
Jedna americká firma vyrábějící motorové pily se rozhodla, že bude prodávat také v Rusku. Prodali tam pár pil, ale zanedlouho se jim všechny vrátily, že prý je tam neužijí. I vydali se Američani do Ruska zjistit, proč se jejich výrobek neujal. Ruští dřevorubci si stěžují: „S těma pilama nepokácíme ani polovinu co s našima starýma!”
„To není možné,” kroutí hlavou Američané.
Nastartují jednu pilu a hledají, co je v nepořádku. Rusové: „Jaj, ono to má motor?!”
-
+


25. 12. 2011
Kdysi se firma IBM rozhodla nechat na zkoušku vyrábět některé díly v Japonsku. V zadání byla mj. klauzule, že se tolerují tři chybné součástky z deseti tisíc.
S první dodávkou přišel průvodní dopis: „My Japonci těžko chápeme vaše americké obchodní praktiky. Přesto jsme podle smlouvy zvlášť vyrobili ke každým deseti tisícům součástek tři vadné a přidali jsme je do dodávky. Doufám, že s nimi budete spokojeni.”
-
+


25. 12. 2011