-
Nejnovější
-
Národy a menšiny
-
Období
V jednom kraji na Západě žil bohatý rančer, který tak nenáviděl indiány, že jednoho dne vyhlásil odměnu sto dolarů za každou jejich hlavu, kterou mu kdo přinese. I sebrali se Paddy a Murphy, vzali pušky a povoz a vyjeli na lov.
Brzy narazili u řeky na prvního indiána. Paddy zamířil a prásk. Pak už stačilo jen dojít mrtvole useknout hlavu. O pár minut později se objevil druhý a stal se stejně snadnou obětí. Následně se objevili dva a Paddy jednoho z nich netrefil. Ten obratem zmizel v prérii. Pak se dlouho žádný neobjevoval.
Když k večeru zaslechli oba kovbojové koňská kopyta, zpozorněli. Tak akorát na hranici dostřelu zastavil indián na koni. Vyrazili tedy jeho směrem. On si udržoval bezpečnou vzdálenost. Paddy prásknul do koní a začali ho dohánět. Indián tedy zahnul do kaňonu. Oni samozřejmě hned za ním.
Paddy se soustředil na ovládání povozu, který se řítil neuvěřitelnou rychlostí. Murphy najednou zašeptá: „Hele, Paddy, rozhlédni se...”
„Neruš,” zlobí se Paddy. „Už ho skoro máme!”
Murphy naléhá: „Paddy, fakt by ses měl rozhlédnout!”
Tak tedy Paddy trochu zpomalil a rozhlíží se. Kam až oko dohlédne, nahoře podél kaňonu stojí stovky indiánů s luky a sekerkami. Načež Paddy říká: „Hele, to vypadá, že budeme milionáři!”
Další vtipy z kategorie
Indiánský obřad. Inču-Čuňák si všimne, že se Old Šutrhand s Čo-Či někam vypařili a jde je hledat. V lesíku nedaleko tábora vedle něj náhle zašustí křoví.
„Ty prasáku, co to tam děláš?!” rozkřikne se pořádně rudý náčelník.
Ozve se Old Šutrhandův hlas: „Hledám toaleťák.”
-
+


25. 12. 2011
Stěžuje si starý kočovný indián mladému: „Celý život, den co den putuji za sluncem, ale vždycky večer, když už ho skoro mám, tak se mi schová!”
-
+


25. 12. 2011
Potkají se Khon s Roubíčkem a Khon říká: „Tak jak, Roubíček, co je nového?”
A Roubíček odpoví: „Ale chudák moje tchyně, už to má taky za sebou.”
Khon na to: „Ale nehovořej, vždyť ani nevím, že by měla funus!”
„Ale vždyť taky neměla,” říká Roubíček. „Chtěli jsme ušetřit, tak jsme ji zakopali doma na zahradě.”
Přijdou na zahradu a Khon se při pohledu na holou zadnici trčící ze záhonu zhrozí: „Poslechnou, Roubíček, to jste ji nemohli zahrabat hlouběji?!”
A Roubíček odpoví: „Víte, Khon, možná maj pravdu, vypadá to sice trochu neesteticky, ale víte, jak se do toho nádherně staví kolo?”
-
+


25. 12. 2011
Zahraniční stavbyvedoucí v Somálsku se rozčiluje na dělníka: „Somálče, neschovávej se za tou lopatou!”
Po chvíli překvapeně zvolá: „Aha, tak vás je tam víc?”
-
+


25. 12. 2011
Přejede řidič cikána. Přijedou policajti a ptají se: „Tak pane, v jaké rychlosti do vás ten cikán naběhl?”
-
+


25. 12. 2011
Tančí voják se Slovenkou a ptá se: „Vy jste prdla?”
„Ne, to čižma vrzla!”
-
+


25. 12. 2011
Kdo se nejvíc bojí do Ruska?
Premianti.
-
+


25. 12. 2011
Běduje japonský žebrák nad spáleništěm Hirošimy: „Samajama domyfuč, měl jsem hovno - a je fuč!”
-
+


25. 12. 2011
Dva Italové emigrovali do Spojených Států, i se svými manželkami. Oba si našli místo u stejné firmy. Giuseppe večel vysedával po hospodách, ale Giovanni chodil do večerní školy, učit se americké dějiny a zlepšovat angličtinu. Po první hodině přišel ráno do práce a povídá: „Giuseppe, víš, kdo to byl George Washington?”
„Ne, to nevím.”
„No, první prezident Spojených Států. Víš, když budu chodit do té večerní školy, naučím se americké dějiny a dostanu občanství.”
O pár dní později zase ráno v práci Giovanni povídá: „Giuseppe, víš, kdo to byl Abraham Lincoln?”
„Ne, nemám tušení.”
„To byl šestnáctý americký prezident a zastřelili ho v divadle.”
Jeden kolega už nedokáže snášet prezidentskou historii a řekne: „Hej, Giovanni, víš, kdo to je Antonio Lorenzo?”
„No, to nevím!”
„Chlápek, kterej každej večer šuká tvoji starou, když sedíš ve večerní škole!”
-
+


25. 12. 2011
V čem jsou světoví v Panamě?
V počtu banánů na jednoho člověka.
A v čem jsou světoví v Somálsku?
V počtu lidí na jeden banán.
-
+


25. 12. 2011